Do přírody letos agentura vypustila 171 jedinců v šesti lokalitách v Čechách i na Moravě. Pocházejí z daleka i z domácích zdrojů. „Do České republiky byli vůbec poprvé letecky dopraveni sysli ze švédské zoologické zahrady Nordens Ark,“ vysvětlila koordinátorka záchranného programu AOPK ČR Tereza Brzobohatá.

Vedoucí záchranné stanice AVES Kladno Petr Starý.
Zranění ježci patří do záchranné stanice, zdravé ale raději ponechte v přírodě

Celkem se jednalo o osmnáct mláďat, která cestu překonala bez problémů. Na jejím konci čekala speciální vypouštěcí ohrádka v Českém středohoří. Už tradiční zahraniční posilou jsou sysli narození v norimberské zoo, kterých letos do Českého středohoří doputovaly tři desítky. Od roku 2014 jich z Německa do Čech dorazilo 110.

Zajímavostí je, že volná populace sysla obecného v Německu přitom nežije. Poslední jedinci byli zaznamenáni na saské straně Krušných hor v 80. letech minulého století a od té doby je sysel v Německu považován za vyhynulého.

Domácí odchovanci pak osídlili kolonie u Berouna, Kolína nebo Velkých Pavlovic. Přišli sem jednak ze Zoo Hluboká nad Vltavou a část, osm desítek syslů, se musela poroučet z původní domoviny, syslí louky na Radouči u Mladé Boleslavi. Začínalo tam být trochu těsno. A to kvůli lidem, kteří je navzdory zákazům dlouhodobě krmí. Syslí louka je atrakce, na kterou se sjíždějí zájemci ze všech koutů republiky. Bohužel často s pytlíkem dobrot.

Třeboňská záchranná stanice je "domovem" pro zraněné volně žijící živočichy.
Sirotka odchovávají na kozím mléku. Srnče se do volné přírody už nevrátí

„Syslové se v důsledku přikrmování přemnožují. Nemusí se snažit, jídlo jim přijde až pod nos,“ uvedla k problému před časem mluvčí boleslavského magistrátu Šárka Charousková.

Klid k životu chybí, predátoři zůstávají 

Přemnožení syslů v České krajině se ale ještě dlouho bát nemusíme. K úbytku jeho populace začalo docházet už v 19. století, cíleně huben začal být, jakožto zemědělský škůdce, v 50. letech minulého století.

Nástroje ke snížení jeho populace byly nevybíravé, od mechanických pastí po návnadové jedy. Tehdejší intenzivní zemědělství a nepříliš krocené využívání pesticidů, herbicidů a insekticidů si rovněž vybralo daň. V roce 2006 už žil sysel pouze na 29 lokalitách v Česku. Dnes se jeho počty odhadují na osm tisíc. Populace jsou ale stále křehké, ohrožení trvá. Oproti loňsku například ubylo syslů o téměř dvě tisícovky.

V CHKO Brdy se podařilo zachytit rysa ostrovida na fotopast blízkému spolupracovníkům AOPK ČR Václavu Fořtovi a Josefovi Cinkovi.
Šelmy v Brdech. Po stopách vlků a rysů se nově pustí hlídky dobrovolníků

„Sysel má bohužel spoustu nepřátel, ať už jde o predátory, jako jsou tchoř, liška, dravci či kočky,“ vyjmenovala Brzobohatá. „Kromě predátorů sysly ohrožuje zejména absence odpovídajícího managementu travního porostu zarůstání lokalit vysokou vegetací, náhodné výkyvy počasí, rozvoj výstavby respektive přeměna lokalit na stavební pozemky a procesy spojené s genetickou izolovaností,“ doplnila odbornice.

Právě letošní vypuštění syslů do dvou odlišných syslích koloniích v Českém středohoří by mohlo v budoucnu posílit zdejší populace natolik, že si k sobě najdou cestu a začnou se množit mezi sebou. Čímž by došlo ke kýžené výměně genů.