Tato vesnička, jejíž jméno je Vlkanov, byla v sobotu místem velké oslavy – uvedení do provozu a posvěcení nové zvoničky.

Vlkanov byl založen majitelem miletínského panství baronem Josefem Sosnovcem roku 1768, pocházejícím ze stejnojmenné vesnice na Chodsku. Jak praví kronika, rozhodnutím Marie Terezie „musela být každá vesnice vybavena zvonicí za účelem oznámení obyvatelům obce v případech obecného ohrožení a zároveň jako časoměrný prostředek (vyzvánění klekání, popř. oběda)."

Obyvatelé vesničky byli na svou zvonici hrdí. Přišla však druhá světová válka a Velkoněmecká říše neměla dostatek kovu na krytí svého válečného dobrodružství, a tak došlo k tomu, že se na jeden ze zdrojů pro válečnou výrobu sáhlo na zvony. A tak dne 19. března 1942 se museli se svým zvonem rozloučit i obyvatelé Vlkanova. Díky jednomu z občanů vesnice, který již v této době vlastnil fotografický aparát, se dochovaly svědecké snímky.

Zvon nenalezen

Po skončení války se zástupci obce marně snažili nalézti ho na údajném shromaždišti. Obyvatelé měli v této době jiné starosti a zejména výdaje, a tak obnova zvonu byla odsunuta stranou. Mezitím došlo k podstatným změnám. V důsledku industrializace začali odcházet z obce mladí lidé, a staří odcházeli tam, odkud není návratu – na miletínský hřbitov.

Začal se měnit i charakter vesnice. Dřívější malebné, ale chudé chaloupky již nesplňovaly požadavky na moderní bydlení, a tak místo nich vznikaly moderní domy. I obyvatelé se měnili. Místo starých udřených zemědělců se stále více stávali majiteli nemovitostí lidé, kteří zde v oáze klidu a míru hledali odpočinek. A tak se opět projevil genius loci této vesničky, a začalo se s výstavbou nových domů. Obec se z 11 domků rozrostla o pět nových domů mladých lidí.

Štěstím pro ni bylo, že ji začali považovat za svůj domov a hledali její tradice, mezi nimiž byla i zvonice uprostřed návsi vedle sochy svatého Venance. Mezi nimi zejména podnikatel v oblasti zdravotnických zařízení Aleš Festa, dlouhodobý a všestranný chalupář Pepík Plecháč a vnuk původních obyvatel Petr Groh. Tito obyvatelé spojili své umění, práci a zejména finanční prostředky a na místě původní zvoničky postavili novou, modernější.

Velká slavnost

A nyní přejděme ke slavnosti, která se konala v sobotu 25. října, což je slavnostní vysvěcení a prvé zvonění. Již po poledni se schází na vyzdobenou náves, kde nechybí ani občerstvení, davy lidí, mezi nimiž nejsou jen rodáci, ale i zvědaví lidé ze širokého okolí. Před zvonicí je kobercem pokryt stupínek. Vyhrává nejprve reprodukovaná hudba, ale pak nastupuje trio hudebníků, které svými fanfárami zahájí ve 14 hodin vlastní slavnost.

Na stupínek vystupuje student sociologie v Hradci Králové Matěj Hlavatý. Stručně seznamuje přítomné s historií Vlkanova, ale zejména historií zvoničky. Po něm nastupuje pan farář z Lázní Bělohradu a provádí vysvěcení zvonu. Nakonec oficiální části zahraje hudba státní hymnu a zvon se poprvé rozklinká. Nastává prohlídka zvonice a setkání rodáků a přátel Vlkanova a jejich obyvatel.

Poděkování
Závěrem chci ještě jednou poděkovat všem, kteří se zasloužili o obnovení zvoničky, a věřím, že bude zvonit jenom pro radost obyvatel a udávat běh času. Chtěl bych také pozvat čtenáře těchto novin, aby při průjezdu obcí Tetín nebo návštěvou turistické cesty z Bělohradu do Miletína věnovali svůj čas prohlídce zvoničky a prohlídce rázovitých chalup Vlkanova.    Josef Festa