Ekologická daň zvedne ceny všech energií, uhlí však nejvíc. Ministr životního prostředí Martin Bursík tím chce obyvatele dotlačit k používání obnovitelných zdrojů, například dřeva, biomasy či tepelných čerpadel.
Topení uhlím na východě Čech prodělalo v minulých letech kvůli rostoucím cenám plynu a elektřiny renesanci.

Plyn je dražší

„S výjimkou dřeva je to nejlevnější topení. Máme i plynový kotel, ale vloni jsme se kvůli dvojnásobným účtům za zimu vrátili k osvědčené klasice,“ řekl Vladimír Stehno z Vamberka na Rychnovsku.
Třeba v Nových Hradech u Litomyšle uhlím topí každá druhá domácnost. Kotle na plyn, který sem obec přitom nákladně zaváděla, si pořídila pouze třetina lidí.

Jen na sporák

Byl to nervydrásající příběh, který by ovšem mohly vyprávět desítky starostů východočeských vesnic. Novým Hradům po slibně rozjeté plynofikaci hrozilo, že bude muset vrátit několikamilionovou dotaci od státu. Lidé se totiž začali houfně vracet k uhlí, a hrozilo tak nesplnění podmínky dotace: přípojky na plyn nejméně do poloviny domácností.
„To se nakonec podařilo splnit, hodně lidí si na plyn ale připojilo jen sporák na vaření a dál topí uhlím. Plynové topení si zavedli vlastně jen ti starší, pro které je pohodlnější. Mladší rodiny stále topí uhlím,“ uvedla starostka Nových Hradů Božena Mihová.
Ekologicky, i když bezděčně, topí lidé na horách, kde obce obklopují lesy. Trochu paradoxně i v krkonošském Žacléři, kde bývaly velké uhelné doly. „Dnes tady lidé topí především dřevem. Je to nejlevnější,“ uvedl místostarosta Žacléře Jaroslav Venhauer. Dřeva je tu všude kolem habaděj.

Proč zákazy?

Lidé ani obchodníci se s vyšší daní na uhlí nechtějí smířit. „Je to nesmysl, aby lidem zakazovali topit uhlím,“ kroutí hlavou šéf jaroměřských uhelných skladů Petr Pábl.
Na tomto odporu nic nemění, že Bursík chce topení ekologickými zdroji daňově zvýhodnit a nabízet domácnostem na pořízení nových technologií výhodné půjčky.