Strach z toho, že jim okolní školy přeberou budoucí žáky, tu nemají.

„Většina rodičů je o umístění dětí rozhodnuta už před zápisem. Přiklánějí se buď k tradici, to když k nám chodili do školy, nebo se rozhodují podle bydliště. Že by nám ostatní školy odebíraly děti, to si opravdu nemyslím," konstatuje ředitel Milan Schlogl a pokračuje.

„Lednové zápisy jsou hektické kvůli vysvědčení. Zákon je umožňuje provádět od 15 ledna do 15. února. V únoru jsou děti o měsíc vyzrálejší, vyhovuje to nám i rodičům," obhajuje únorové zápisy.

I když počet dětí podle Shlogla na Novopacku stále klesá, přesto by tu měly od září fungovat dvě první třídy a jedna přípravná.
Přípravnou třídu tu otevřou už popáté a reakce na ni jsou ze všech stran pozitivní. „Rodiče, jejichž děti prošly přípravkou kvitují, že je to velice prospěšná věc. Jde o to, připravit děti na prostředí školy, zklidnit je," míní Schlogl.

„Školu jsme si vybrali, protože se nám líbí individuální přístup k dětem, možnost přípravky. Jsme tu u zápisu podruhé, náš syn už navštěvuje zdejší přípravnou třídu. Líbí se nám nabízené programy pro děti, ekologie," objasňuje své důvody pro volbu školy maminka Eva Vendlerová a potvrzuje tak slova ředitele.

Zápisy tu pojali netradičně, zapojila se do nich celá škola. Učitelé druhé stupně pomáhali s vyplňováním formulářů, učitelky prvního stupně se věnovaly budoucím školákům. 

Hlavními pomocníky bylo téměř šedesát žáků druhého stupně. Ti provázeli budoucí kolegy po škole a seznamovali je s vybavením. Pomáhali dobrovolně a pořizovali i fotodokumentaci a vystavovali pamětní listy.

Přišlo celkem 66 rodin. V naprosté většině předškoláky doprovodili oba rodiče, často i prarodiče a další blízcí. Pátým rokem byla připravena i kniha pro zápisy rodičů (připomínky, rady pro zlepšení, kritická hodnocení). „Jsme rádi, že převládají poděkování a konstatování, že budoucí prvňáčci se do školy těší," dodává jeden z pedagogů.

Základní školu nyní navštěvuje 398 žáků, kapacita je přitom dvojnásobná. Marcela Jaklová učí sedmým rokem v přípravné třídě. Její přínos vnímá v tom, že je tu maximální počet patnácti dětí a učitelé tak mají možnost se jim věnovat. Výhodou je, že si děti zvyknou na prostředí.

„Věnujeme se tu věcem, které je potřeba umět do školy, ale neučíme se psát ani počítat," dodává. Šestiletý Jenda Hujer odchází od zápisu s tím, že se do školy moc těší. „Nejvíc, až tady budu blbnout. Bavit mě bude asi zpívání."