Malá církev, která nikdy neměla peněz nazbyt, se o modlitebnu v rámci svých skromných možností sice starala a udržovala ji, ale na rozsáhlejší rekonstrukci nikdy nedošlo. A protože je synagoga kulturní památkou, je třeba ji opravit kvalifikovaně, s veškerým respektem k zachovalým stavebním prvkům i jejímu kulturně historickému významu.

Odvahu pro zásadní krok našla současná farářka CČH Eliška Zapletalová, která o rekonstrukci a vlastně záchranu této cenné budovy usiluje již od roku 2007. Prvořadým problémem, jako ostatně u všech investic, byly samozřejmě peníze.

„Naše náboženská obec je nevelká, a tak náš vlastní podíl je skutečně minimální," říká farářka Zapletalová, která roky po nocích sepisovala prosby, žádosti , zadávala vypracování nezbytné dokumentace, koordinovala vše, co předcházelo vlastní opravě.

„Několik let zabralo vypracování odborných studií, projektů a přípravné práce. Jejich součástí byl i stavebně historický průzkum synagogy. Díky němu jsme na půdě objevili genizu s teologickými texty ze 17. a 18. století," dodává. Geniza znamená v judaismu jednak povinnost uchovat veškeré texty obsahující jedno z Božích jmen, rovněž se tímto termínem označuje místo, na němž jsou tyto texty pietně uchovávány a ukryty.

Všechny tyto práce přišly na takřka půl milionu korun. Záchranu synagogy naštěstí pomáhá řešit celá řada subjektů. Finančně se na ni podílí město, které snahy o opravu synagogy trvale podporuje, kraj i ministerstvo kultury, přispěla rovněž diecéze. A tak se mohly v září rozběhnout stavební práce, které si vyžádají náklady v přibližně stejné výši. Největším problémem budovy je její vlhkost. Podle projektu předního odborníka Michala Balíka byly práce na její odstranění zahájeny už v předešlých letech, kdy byl vybudován větrací kanál vnější izolace.

Nyní se pokračuje prací na vnitřní izolaci, následovat budou asanační omítky do výše dvou metrů. V průběhu stavebních prací při vnitřním obvodu budovy se potvrdil předpoklad architekta Jana Čiháčka, že pod současnou podlahou se skrývá původní barokní pískovcová dlažba, která bude v další fázi rekonstrukce kompletně odkryta. Objeveny byly také niky, tušené z nerovnosti stěn, a jedna trochu mladší „památka", telefonní přípojka do synagogy.

A čím by opravy měly pokračovat v příštím roce? „Krom odkrytí původní podlahy bychom rádi staticky zajistili a zrenovovali ženskou galerii. Dalším záměrem je pak obnovit okna v čele synagogy," říká Eliška Zapletalová a dodává: „ I když je budova vlastnictvím naší církve, synagoga je součástí dějin Hořic, upomínkou na Židy, kteří tu po staletí žili a zasloužili se o rozvoj města. Budu ráda, když zrenovovaná budova bude nejen místem modlitby, ale i místem setkávání, kulturních akcí a hlavně místem, které nám nedá zapomenout na židovskou komunitu města."   Jindra Váchová