Křížová cesta od Vladimíra Komárka je velkou chloubou konecchlumského kostela. Svůj poslední obraz, Nanebevzetí Ježíše Krista, ale sám nestihl namalovat. "Když nám sem Komárek donesl Zvěstování, říkal, že hned namaluje ten druhý," vypráví Eva Lánská. Mezitím ale musel do nemocnice a z té už se Vladimír Komárek nevrátil. V roce 2002 zemřel.

Z piety a úcty k jeho dílu se konecchlumští spolu s rodinou rozhodli, že s dokončením křížové cesty počkají. "A že hodně umělců nabízelo, že se toho ujmou. Nám se to ale nezdálo správné. Až teď, když přišel pan Dinga a nabídl, že obraz namaluje přesně tak, jak by si mistr přál, usoudili jsme, že nastal pravý čas," říká Eva Lánská.

Uznávaný český malíř Jan Dinga se s Komárkem přátelil dvacet let. Právě Vladimír Komárek jej vedle Jana Zrzavého a Josefa Šímy ovlivnil nejvíce. “Komárek mu vždycky říkal, že po něm Dinga bude jednou pokračovat. Že bude malovat tak trochu za něj,” vypráví Lánská. Proto, když Dinga přišel s návrhem, že by chtěl Nanebevzetí namalovat, spolu s rodinou po devatenácti lety od Komárkovi smrti svolili.

Dinga obraz namaloval přesně podle Komárkova návrhu, dodržel styl i barvy. "Obraz je namalovaný technikou olej na plátně. Zobrazuje Ježíše Krista, kterého andělé zdvíhají do nebes," říká Lánská. Nové dílo v kostele visí teprve týden, zatím jej viděla jen hrstka lidí a věřící, kteří navštívili nedělní mši. Bohoslužby se v kostele konají vždy poslední sobotu v měsíci a slouží je farář ze Železnice.

Bývalá starostka Konecchlumí o sobě říká, že je strážkyní kostela a je na něj velmi pyšná. Kostel je v majetku církve, ale obec plánuje v budoucnu usilovat o to, aby patřil Konecchlumí. V současnosti jej pouze spravuje. Před dvaceti lety obec kostel zrekonstruovala a i díky tomu si jej Komárek vybral pro umístění své křížové cesty.

Ze středověké tvrze zbyla dnes už jen sýpka. V příštích letech ji čeká rekonstrukce.
OBRAZEM: Jak se žije v Konecchlumí?

Malíř jezdil pravidelně přes Konecchlumí autem s manželkou. “Komárkovi se kostel líbil kvůli poloze, ale měl strach, že brzy spadne. Až když viděl lešení, uklidnilo ho to, že bude kostel brzy opraven. Také si vždycky špatně přečetl název naší vesnice na ceduli, myslel si, že se jmenuje Koněchlupy. Až jednou jej žena opravila a on si Konecchlumí díky krásnému jménu zapamatoval,” směje se Lánská.

Ve vesnici zpočátku panovala vůči originální kalvárii nedůvěra. Vladimír Komárek je totiž významným malířem českého moderního umění. Jeho křížová cesta je na první pohled odlišná od barokní výzdoby kostela. “Vy mladí to asi vnímáte jinak. Ale to víte, my starci se na věci díváme více tradičníma očima,” povídá starší pán, který se kolem poledne vypravil o dvou holích na kopec ke kostelu až z Ostroměři. I podle Evy Lánské bylo prvotní přijetí mezi věřícími v Konecchlumí trochu rozpačité. “Ale teď už by Komárka nedali. Sjíždí se sem kvůli němu celá republika a dokonce i lidé ze zahraničí, měli jsme zde dokonce skupinku z Los Angeles,” vypráví.

Křížová cesta Vladimíra Komárka je jeho životním dílem. Nad jednotlivými zastaveními přemýšlel většinu svého života. “Nevnímal ji jako křížovou cestu pouze Ježíše Krista, ale jako křížovou cestu nás všech,” vypráví Eva Lánská. Ke každému zastavení tak měl Komárek promyšlené podobenství k životní pouti každého člověka.

Konecchlumský kostel sv. Petra a Pavla stojí na kopci nad vesnicí od roku 1729. Kromě slavné Komárkovy kalvárie se může pyšnit také například vzácnými varhany vrchlabského varhanáře Ambrože Stanislava Tauchmanna. Kostel byl několikrát vykraden a přišel o většinu zvonů za obou světových válek. Navíc se k němu váže zajímavá historka. “Přesně v dobu, kdy zemřel papež Jan Pavel II. vypadl z kostelní věže zvon. Bylo vidět, že jeho připevnění bylo staré a obnošené, ale zvon jako by vyskočil ven. Dole u lavičky po něm dokonce zbyla díra,” vypráví Lánská tajemně.

infobox: Vladimír Komárek patřil k významným osobnostem českého umění 20. století. Tento malíř, ilustrátor, grafik a pedagog se zasloužil o oživení tradice imaginace. Pocházel ze Semilska, kde také prožil většinu svého života. Velmi rád objížděl různé besedy v Hradci Králové nebo v hořické Invalidovně. Při svých cestách okresem si všiml právě Konecchlumského kostela, kterému daroval své životní dílo - Křížovou cestu. Přátelil se například s umělcem Janem Zrzavým nebo se zpěvačkou Lucií Bílou. Ta dokonce před pár lety zpívala na slavnosti Komárkových nedožitých 85. narozenin v konecchlumském kostele.