Maďarští přátelé na nás čekali na nádraží v Debrecínu a převezli nás do poklidného městečka Bocskaikert, kde byly žákyně ubytovány v rodinách. Počáteční ostych i obavy z cizojazyčné komunikace a neznámého prostředí byly po několika hodinách odbourány, poslední ledy roztály druhý den při návštěvě aquaparku.

Maďarští žáci pro nás připravili prezentaci, při které nám představili svoji rodnou zem. Nevšedním zážitkem byl pro nás výlet do maďarské přírodní rezervace Hortobágy, kde jsme měly možnost pozorovat volně žijící vodní buvoly, krávy, kozy, drezuru koní, dokonce se nám naskytla i možnost podívat se maďarskému hrnčíři pod ruce při výrobě maďarské černé keramiky. Poté následovala kreativní hodinka, cílem bylo vyrobit náramek z přírodní vlny.
Děvčata ocenila návštěvu lanového centra, společné hraní bowlingu či výuku maďarského národního tance – čardáše. Svou samostatnost mohla děvčata otestovat při prohlídce Debrecenu, druhého největšího města Maďarska. Formou hry plnily společně české a maďarské žákyně předem zadané úkoly, vše dokumentovaly fotografiemi. Večer pak ve skupinkách vytvořily PowerPointovou prezentaci, na jejímž základě obdržely bodové hodnocení. Sladkou odměnou jim byl typický maďarský zákusek, tzv. Dobošův dort.

Naše žákyně postupně poznávaly školní prostředí, účastnily se jazykových her, zhlédly několik kulturních památek a navázaly nová přátelství. Své jazykové znalosti uplatnily nejen v rodinách, ale i při komunikaci s vrstevníky.

Návštěva oplátkou
Maďarští žáci nám oplatili návštěvu v květnu. I my jsme se snažili našim hostům ukázat krásy našeho regionu. Nedělní dopoledne jsme strávili kulturně, navštívili jsme muzeum, klenotnici a řeckokatolický dřevěný kostelík, který byl na Novopacko přivezen z Podkarpatské Rusi. Po vydatném obědě v rodinách jsme se vydali na hrad Kumburk. Cesta byla pojata jako „honba za pokladem". Žákyně byly rozděleny do skupin a cestou hledaly stanoviště s ukrytými úkoly, řešily rébusy a zapisovaly výsledky do tabulky. Poklad v podobě sladké odměny byl schován v cíli. Táborák a opékání špekáčků bylo příjemnou tečkou za celým dnem.

Pondělní dopoledne jsme strávili ve škole. Maďarské žákyně se zúčastnily jazykové výuky, proběhla prezentace projektů a naše děti představily prezentaci o naší rodné zemi. Následovala prohlídka areálu školy a odpoledne v kreativním duchu. Děvčata si v keramické dílně vyrobila upomínkový předmět s logem naší školy a také si navrhla slušivé šperky z FIMO hmoty.

Kolem páté hodiny jsme se všichni přesunuli do areálu domu dětí a mládeže, kde jsme si za vůně bramboráků mohli vyslechnout koncert v africkém rytmu. Naši hosté si dokonce hru na africké bubny mohli vyzkoušet. Pak následoval společenský večer v tanečním rytmu.

Výlet i plavba
V úterý jsme naše hosty vyvezli do Líšného a následovala dvouhodinová plavba po řece Jizeře. Naším cílem byly Dolánky u Turnova. Ve středu nám počasí nepřálo, takže jsme operativně změnili program a namísto turistiky po Českém ráji jsme zajeli do IQLandie v Liberci, ke se žákyně mohly dozvědět celou řadu informací z oblasti fyziky, chemie, biologie.

Při loučení ukápla nejedna slzička, děvčata si přislíbila dopisování přes Facebook, a já věřím, že jim jejich nadšení vydrží.
A co dodat? Byla navázána nová přátelství, děvčata otestovala, jak zvládnou cizojazyčnou komunikaci v běžných každodenních situacích a uvědomila si, kde je potřeba přidat, aby příště byla komunikace ještě plynulejší. Mezi slzami loučení jsme zaslechla: „Paní učitelko, za rok pojedeme zase?" – No vlastně proč ne? Atmosféra byla výborná, naši hosté odjížděli spokojení a my pevně věříme, že naše spolupráce bude pokračovat i nadále. Už teď se těšíme na příští školní rok, až nás naše partnerská škola opět navštíví.   Štěpánka Hetfleischová