Otevření se zúčastnila i doktorka Marie Svatošová, která se dlouhodobě snaží popularizovat hospicovou péči.

Nemocným i jejich rodinám
Zařízení se nachází vedle Městské nemocnice Hořice, nicméně zásadním slovem v názvu ústavu je „domácí". Základem služby jsou totiž návštěvy pečovatelů do domácností pacientů, kterým bylo zjištěno smrtelné nádorové onemocnění. Je jim poskytnuta lékařská péče i poradenství. Slovy Jany Sieberové, zakladatelky hořického hospicu, se tudíž nemocný člověk nemusí „dívat na bílou plentu", ale má možnost strávit poslední chvíle s rodinou.

Hospic v Hořicích funguje čtyři roky. Protože byla Jana Sieberová nespokojená s postojem českého zdravotnictví ke smrtelně nemocným lidem, rozhodla se tehdy vzdát práce zdravotní sestry. Začala shánět prostředky pro institut takzvané paliatické (komplexní) péče.

Z počátku se musela spolehnout čistě na rodinné prostředky a příspěvky od přátel,které použila na nutnou základní opravu současného sídla. Hledání dotací ale bylo nakonec úspěšné. Tři čtvrtiny z nákladů na revitalizaci prostor byly uhrazeny z evropských a státních fondů a také z nadačních titulů. Sto tisíc korun poskytla rodina Sieberových z vlastních prostředků.

Smysl hospicu:
„Pacient má čas urovnat svou sociální roli. Musí třeba dořešit hypotéku nebo jednoduše oslovit své blízké a říct jim, že je má rád, či vyrovnat staré křivdy. V této fázi se držíme v pozadí. Když pacient vstoupí do poslední fáze a začne opravdu umírat, zase se k němu přiblížíme. A jakmile odejde, udržujeme kontakt s rodinou pozůstalých. Poskytujeme útěchu truchlícím," vysvětlila Jana Sieberová.