Sluníčková Vladimíra Gebhartová
Vladimíra Gebhartová přišla na svět první den roku 1931 s rodným příjmením Zapadlíková. Maminka pracovala v Libáni, a tak vyrůstala především se svojí babičkou. Léta s ní strávená ji stále inspirují v literární i vědecké činnosti. Od studentských let se zabývá kritikou a historií literatury pro děti, učila na málotřídce a nyní přednáší na Karlově univerzitě. Třináct let prožila jako šéfredaktorka dětského časopisu Sluníčko a napsala desítky čítanek pro základní, zvláštní i speciální školy. Její jméno je spjato rovněž s časopisy Tvorba, Mateřídouška a Vlasta. Podařilo se jí vydat nepublikované prózy Václava Čtvrtka, s nímž se přátelila, a spolupracovala s Československou televizí při výrobě večerníčků. Za svůj celoživotní přínos pro dětskou literaturu a didaktiku byla před dvěma lety oceněna Zlatou stuhou.

Kapelník Josef Maršík
Podplukovník Josef Maršík se narodil 2. prosince 1927. S hudebním nástrojem se poprvé setkal v sedmi letech, kdy dostal k Vánocům housle. Později se naučil hrát i na klarinet a stejnojmenný obor vystudoval na pražské Státní konzervatoři. Hrál u vojenské hudby v Jičíně i u Hradní stráže v Praze. Vystudoval i dirigentství, kterému se věnuje od roku 1960 až do dnešní doby. Městská hudba Františka Kmocha pod jeho taktovkou získala řadu světových ocenění a nyní diriguje Dechový orchestr města Hradce Králové. Kromě toho všeho složil i mnoho pochodů, valčíků a polek, zaranžoval muzikálové melodie a zachoval si sympatie k rodné vísce, kam se každoročně vrací.

Venkovský učitel Josef Kopecký
close Josef Kopecký. zoom_in

Syn lékařského laboranta se narodil 20. března 1895. Vystudoval gymnázium a učitelský ústav v Jičíně. Své znalosti pak uplatnil na škole v Lužanech, kde začínal. Každé pondělí musel vstávat hodně časně ráno, neboť sem docházel pěšky. První léta učil bez platu a byl odkázán na milosrdenství rodičů svých žáků. Později se dostal na školu v Ličně, která bývala v tanečním sále. Ta vyhořela a přesunula se odsud do doposud stojící roubenky. Pan Kopecký se zasloužil o vznik nové školní budovy na rozhraní Bačalek a Lična, zakládal spolky, věnoval se kulturní činnosti a stál u zrodu ochotnického divadla. Zemřel ve věku 66 let.

Odbojář Břetislav Jan Flemr
Syn dřívějšího kováře se narodil 18. května 1915. Budova, v níž vyrůstal, stojí v Bačalkách dodnes. Po absolvování měšťanské školy v Libáni byl přijat na obchodní akademii v Jablonci, kde maturoval. Začal pracovat jako úředník v Libáni v továrničce na výrobu předmětů z plastických hmot a byl zde zaměstnán i v době německé okupace. Odpor vůči nacistické nadvládě jej přiměl zapojit se do boje proti fašismu, násilí a páchání zla na českém národě, šířil letáky. Zřejmě na udání byl zatčen a deportován k soudu v Mnichově, který ho odsoudil na 12 let káznice. Jako politického vězně jej převezli do koncentračního tábora v polském Břehu, kde později onemocněl a zemřel.