Lehká věc je mlčeti,
když člověk nic neví. Alois Jirásek

Ráno jsem odjel vlakem už v 5.33 hodin přes Hradec Králové a Týniště v Orlických horách do Nového Města nad Metují, kde jsem vystoupil v 8.15 hodin.

Nové Město nad Metují , ČD – Nové Město nad Metují, náměstí (330) 1.5 km – Peklo 7.5 km – Jizbice 9.5 km - Dobrošov (624)10.5 km – Náchod (346) 14 km – Pavlišov (490) 19 km – Hronov (370) 24 km

Po modré turistické značce jsem šel za překrásného slunečného počasí od nádraží na Husovo náměstí Nového Města nad Metují kolem městského opevnění, kde byla původně Krajská brána, která byla zbořena v roce 1874.

Poté k novoměstského zámku zámeckou zahradou, kde je socha Bedřicha Smetany. Na náměstí je sloup se sochou Panny Marie, barokní mariánský sloup se sousoším Nejsvětější Trojice, muzeum a vedle barokní kostel Nejsvětější Trojice. Krásné jsou měšťanské domy na náměstí s podloubím. Kolem kláštera ve městě jsem se vydal po červené turistické značce parkem Aloise Jiráska do Pekla podél břehu, proti toku řeky Metuje, což byla díky slunečním paprskům nádhera.

Peklo je v romantickém údolí při soutoku Metuje s Oleškou. Je zde stylová hospůdka, kterou navrhl známý architekt Dušan Jurkovič, ale otevřena je až od 11 hodin. Odtud jsem vystoupal asi 300 výškových metrů, převážně lesem, do osady Jizbice, kde je malá kaplička. Cestou na nejvyšší místo, tj. turistickou Jiráskovu chatu s rozhlednou, na Dobrošov, kde jsem se kochal pohledem do krajiny, zvláště na zrcadlící se vodní nádrž Rozkoš u Náchoda. „Kdo nebyl na vyhlídce, neviděl".

Cesta do Náchoda a dále do Hronova je červeně značená jako Jiráskova a klesá až do města Náchod. Státní zámek, původně gotický hrad nad městem, je vidět z daleka. Má cesta vedla kolem pivovaru Primátor na náměstí T. G. Masaryka, kde je hlavní dominantou uprostřed náměstí kostel sv. Vavřince. Pěkná je budova nové radnice, ale neméně zajímavá je historická budova staré radnice naproti. Vedle je Pranýř a muzeum.

Na náměstí je socha sv. Trojice, socha sv. Jana Nepomuckého a sousoší Kalvárie. Náchod jsem opustil po silnici směrem na předměstí Babí a dále do Pavlišova. Zde jsem měl v plánu ochutnat známý pavlišovský smažený řízek s houskovým knedlíkem a kyselím zelím tzv. „Pavlišovák", ale už bych nestihl vlak z Hronova před 14 hodinou a setkání s kamarádkou v Jičíně; a tak jsem pokračoval do Jiráskova Hronova.

close Jiráskovo divadlo v Hronově. zoom_in Hronov je menší příhraniční město v kladském pomezí v údolí Úpy a Metuje, blízko lázní polského města Kudowa Zdroj. Je to rodiště Jiráska a dominanta náměstí je Jiráskovo divadlo. Vedle je překrásná budova obchodní a měšťanské školy. Další mé kroky vedly k renesanční zvonici, před níž je socha sv. Václava a za ní barokní kostel Všech svatých.

Poslední zastávka byla u rodného domu Aloise Jiráska s označením „U nás". Rychle jsem nakoupil občerstvení do vlaku a odjel přes Starkoč a Hradec Králové do Jičína a příjemný den zakončil přátelským setkáním.

Přátelská setkání jako drobné maličkosti vedou k dobrým vztahům.
Motto: „K dosažení cíle nepotřebujeme znát celou cestu – stačí znát a udělat následující krok…"

V Jičíně 13. 3. 2014 Ivan Pírko
© Miroslav Jiran