V Královéhradeckém kraji od počátku října do konce března (25 týdnů) zemřelo o 70 procent více lidí, než je letitý průměr. Je evidentní, že tuto nadúmrtnost má na svědomí právě epidemie covidu. Kritici těchto čísel tvrdí, že mnozí z nich zemřeli nikoliv v důsledku samotné nákazy koronavirem, ale kvůli zanedbané necovidové péči.

Pardubický kraj na tom byl lépe, nadúmrtnost byla „pouze“ zhruba šedesátiprocentní. I tak byla nad průměrem celého Česka. Jinými slovy, během posledního půlroku zemřelo v kraji místo obvyklých 2800 lidí zhruba 4500 lidí. Tedy o 1700 víc, než je dlouhodobý půlroční průměr.

Data Českého statistického úřadu přeměnil do grafu analytický server Visualito. „Karlovarský kraj má za půl roku nadúmrtnost 95 %. Průměrná nadúmrtnost v Česku je za stejnou dobu 55 %,“ uvedl server Visualito.

Počet zjištěných nových případ koronaviru v tzv. malých okresech 9. dubna
VIZUALIZACE: V hradeckém kraji klesá epidemie mnohem rychleji než v Pardubickém

Nejhorším obdobím v obou krajích byla první polovina listopadu, kdy umíral jak v hradeckém, tak v Pardubickém kraji více než dvojnásobek lidí, než je v této době zvykem. Druhá smrtící vlna pak hradecký kraj postihla v lednu a únoru, kdy zde byla nadúmrtnost skoro stejně vysoká jako v první polovině listopadu. V Pardubickém kraji byla druhá vlna podobně ostrá, ale o polovinu kratší, omezila se na únor, jak je patrné z grafu.

Počet zemřelých nad letitý průměr (nadúmrtnost) je z hlediska skutečného počtu obětí covidu podle epidemiologů přesnější a více vypovídající než čísla Ministerstva zdravotnictví o počtu zemřelých na covid (resp. s covidem). Podle striktně covidových statistik zemřelo v Pardubickém kraji od loňského března, kdy epidemie začala, doposud 1400 lidí, v Královéhradeckém kraji pak 1798 lidí. Naprostá většina obětí covidu spadá až do období od září 2020, do té doby jich bylo minumum.