Závodníci si je oblíbili především pro jejich komorní atmosféru a nádhernou okolní přírodu. Jak říká jejich pořadatel Milan Kořínek, právě přátelské prostředí je hlavním znakem tohoto sportu. „Vždy si navzájem pomáháme. Pokud se například někomu rozbije vozík, jiný závodník mu ho na jeho závod zapůjčí," vysvětluje Kořínek.

Vozatajské závody nejsou vůbec jednoduché. Příprava je velmi náročná a jezdec s koněm trénuje roky, aby mohli nastoupit na závodiště. „Ten sport je velmi náročný nejenom na vybavení a techniku, ale hlavně pro koně. Ty musí nejdříve mít základy ze všech disciplín, to znamená mít zvládnutou drezuru a podobně. Jezdec musí nejdříve umět ovládat koně v sedle, jinak nemůže jezdit s vozíkem," vysvětluje náročnost vozatajského sportu Kořínek.

Jeho slova nám potvrzuje i jedna z účastnic Tereza Velková, která si zatím nenechala ujít ani jediný ročník soboteckých závodů. „Je to hodně náročné, vyžaduje to tvrdou přípravu, ale stojí to za to. Důležitá je ale i povaha koně. Ten musí být naprosto vyrovnaný, musí to být opravdu charakter, aby spřežení zvládl," říká Velková, pro kterou je vozatajství především koníčkem. „Já jezdím především hobby závody jako je tento. Občas se zúčastníme i větších závodů, ale na mezinárodní úroveň nejsme trénovaní," vysvětluje Velková, která přijela z Prahy.

VOZATAJSKÉ ZÁVODY

Jedná se o závody koní, kteří táhnou vozík s jezdcem a jeho pomocníkem. Úkolem je projet dráhu s překážkami v co nejkratším čase a bez chyby. V Sobotce se soutěžilo celkem v pěti kategoriích – mladí vozatajové do šestnácti let, jedno, dvoj a čtyřspřeží a kategorie dvojspřeží pony. Nejmladší účastnicí byla devítiletá Eliška Brixí z jezdeckého klubu Sobotka.

DVA NA KOČÁŘE

Jako velmi zajímavý nám přišel pomocník na kočáře. Na vysvětlení jsme se zeptali samotného pořadatele Milana Kořínka. „To je dáno historií. Na kočáře vždy jezdil majitel a přísedící vzadu, ošetřovatel, který měl za úkol starat se o koně a zajistit, aby se kočár nepřevrhl," prozrazuje Kořínek.

Přísedící je i dnes při závodech nepostradatelný. „Bez své kolegyně bych to nezvládla. Nemohla bych se zúčastnit. To ona zajišťuje, aby se kočár nepřevrhl", chválí svou pomocnici Anetu Konvalinovou Tereza Velková.