V podkrkonošském městě se vítání jara letos konalo již po padesáté. Počátek tradice se váže k roku 1969. „Souviselo to s nástupem normalizace. Částečně to byl protest, částečně happening. Zároveň bylo důležité dělat si to po svém, nezávisle,“ říká Pavel Frait. Tehdy se akci organizoval Roman Jirásek spolu s Drink clubem. „Byla to skupina lidí, kteří zde pořádali divadla, happeningy, filmová promítání. Měli i takový přijímací rituál. Jejich abonenti museli vypít litr čůča. Přišly ale problémy s STB, akce se zhruba šest let nemohla konat,“ vysvětluje Frait, který se v roce 1984 s Romanem Jiráskem seznámil. „Byli jsme parta mániček, od té doby to táhneme,“ dodává. Na undergroundovou tradici navázala další generace. „Vítání jara pořádáme zhruba posledních deset let,“ říká Martin Skala.

Morana v čele, bubnování, jde se. V nedalekém parku hudebně doladilo tříčlenné uskupení OnHoMa přátelskou atmosféru setkání. O punkový šmrnc se postaraly tři ukulele a trubka.  

Smrtka dává pokyn k cestě kolem sokolovny, u nedalekého mostu zahýbá podél řeky k cíli. Rozbahněný terén je místy složitý především pro rodiče s kočárky, ale ve skutečnosti nic není problém. Psi i děti jsou jen o něco zablácenější. Na místě u řeky Bystřice se rozpaluje oheň. Chvíle na svačinu. A následně, po několika písních, nadchází rituální chvíle podpálení Morany. Po vhození do vody se zasekává o břeh. „Pohni se, jdi pryč,“ pokřikují děti. Odplouvá. Je jaro!