Létavky nelétají jen tak na každý květ, který potkají, jak to dělají jiní návštěvníci květů, například motýli nebo mouchy, ale nektar sbírají celý pracovní den na květech toho druhu rostliny, na kterém začaly.

Pro rostliny má tento jev mimořádnou výhodu v tom, že pyl se nedostane na nevhodné blizny květů jiných rostlinných druhů, a není tudíž promarněn.
Barva, tvar a vůně jsou tři volně kombinovatelné vlastnosti a vytvářejí nekonečně mnoho kombinací. Paměťová kapacita včely rozhodně nestačí k tomu, aby měly geneticky zakotvenou znalost tvarů všech druhů rostlin. Příroda nalezla řešení v tom, že včelám jsou geneticky dány mimořádné schopnosti se zdokonalovat. Včely jsou schopné se naučit rozpoznávat detaily květů skládajících se z optických a vonných komponentů.

Špičkový výkon
Včela medonosná při svém zdokonalování vykazuje špičkové výkony. Přitom jí stačí jedno jediné představení určité vůně, aby si ji uložila do paměti a následně vyhledala mezi ostatními vůněmi s 90% jistotou. Platí to jak pro chemicky čisté vůně, tak i pro vůně složené z mnoha součástí. Po dvou až třech dobrých zkušenostech s danou vůní jsou včely při jejím výběru zcela neomylné. Tato schopnost se učit je zcela dokonalá a svědčí o tom, že pro včely má vnímání vůní mimořádný význam.

Zapamatovat si tvary a barvy není pro včelu tak snadné, jako naučit se vůni. Jejich dobré osvojení vyžaduje tři až pět tréninků. Schopnost učit se a schopnost rozeznávat různé vůně a optické podněty jsou u včel výrazně vyvinuty. Včely umějí rozeznat orientaci různých vzorů v prostoru nezávisle na držení vlastního těla, které při letu silně kolísá.

A to není ještě všechno. Určité nenatrénované způsoby chování včel si můžeme vysvětlit tak, že rozlišují pro ně velmi abstraktní párové pojmy jako pravý a levý, symetrie a asymetrie, nebo rovný a nerovný. Včely dovedou dokonce odlišovat od sebe více a méně. Můžeme tedy říci, že ovládají jednoduché počty. Včely jsou schopny osvojit si určitá pravidla chování získaná zkušenostmi a tato pravidla dokonce aplikovat na zcela nové situace. Velmi rychle si tak osvojí, jaké znaky musí přijít, aby se vyznaly ve zcela neznámých labyrintech, pokud byly tyto labyrinty vybaveny odpovídajícími značkami.

Plán programu
A to ještě stále není všechno. Včely se rychle učí propojovat různá místa a různé časy s určitými rozhodnutími. Květy produkují na různých místech a v různou denní dobu rozdílné množství nektaru, proto je potřeba si předem naplánovat pracovní program, aby byl jejich výlet co nejefektivnější.
Výsledky různých pokusů skutečně ukázaly, že včely jsou schopny splnit předem stanovený denní program a dělat ve správnou dobu na správném místě správnou věc. Tomu se směle může říkat „včelí inteligence".


Do Libáně


Dnes navštívíme základní organizaci ČSV Libáň. Zmínky o založení včelařského spolku v Libáni a okolí sahají až do roku 1905. Dnešní základní organizace sdružuje včelaře z města Libáně a okolních obcí Staré Hrady, Sedliště, Milkovice, Kozodírky, Psinice, Křešice, Zliv, Údrnice, Únětice, Bystřice, Važice, Hřmenín a Zelenecká Lhota.

V současné době je evidováno 38 členů chovajících 379 včelstev a tři členové bez včel. Nejvíc včelařů je z Libáně a z Bystřice, v ostatních obcích včelaří 1 až 2 členové.

Předsedou je František Macek z Bystřice, jednatel Jiří Straka, pokladník Josef Beránek, zdravotník Milan Vokráčko. Výbor se schází podle potřeby v Bystřické hospodě nebo Na knížecí v Libáni. Členské schůze v posledních letech konáme v sále Bystřické hospody, který našim akcím velikostně vyhovuje.
Nejstarší včelař je Josef Zajíc z Křešic, narozen 1930, nejmladší Jiří Bartoň z Bystřice, narozen 1987. Luděk Košťák z Bystřice letos dostal Zlatou medaili za svůj med od VÚVč v Dole, která mu byla předána na výstavě Zemědělec v Lysé nad Labem.

Přednášky
Při listopadové členské schůzi s výplatou dotace pořádáme již tradičně přednášku s včelařským odborníkem pro širší včelařskou i nevčelařskou veřejnost. Právě minulou sobotu byl u nás Václav Ducháč – učitel včelařství ze včelařského učiliště v Nasavrkách. Na jaře jsme uspořádali zájezd na včelařskou farmu Rokytník u Hronova ke komerční včelařce Simoně Adamcové. Účastníme se akcí pořádaných okresní organizací Jičín.

Jako spolek nakupujeme pro své členy hromadně sklenice na med a víčka, pořádáme hromadnou výměnu vosku za mezistěny. Máme zakoupen spolkový vařák na vosk, refraktometr – který spravuje jeden z našich včelařů, ale každý si jej může zapůjčit. Komunikace mezi výborem a členy je vedena přes důvěrníky, kteří jsou všichni členy výboru.

Zdravotní situace včelstev byla loni v našem spolku uspokojivá. Letos hlásili někteří včelaři zvýšený spad roztoče Varroa destructor, takže podle výsledků rozboru měli se budeme rozhodovat o případném použití Gabonu v příštím roce.    Jiří Straka, jednatel ZO


Soutěž


Správná odpověď na soutěž z minulého týdne: Střední část těla včely je hruď. Odměnu dostane Otakar Macnar z Hřídelce, který také správně určil autora ilustrací Almanachu bělohradských včelařů. Je jím Oskar Teimer, který bydlel v Černíně u Hořic. Vítěz si vyzvedne odměnu – Almanach od ZO Lázně Bělohrad a další ceny v redakci Jičínského deníku.

Pro tento týden máme pro čtenáře další z pracovního listu o hlavě včely: Kolik očí má včela? Odpověď zašlete do neděle 25. listopadu na e-mail: zokopidlno@vcelarstvi.cz, s uvedením svého jména a roku narození. Kdo správně odpoví, obdrží od včelařů medovou cenu, která je pro něj připravena v redakci Jičínského deníku.

Nápovědu k dnešní otázce najdete v Pracovním listu č. 7 na webové adrese: http://kopivcel.webnode.cz, v menu Včelařská soutěž. Oldřich Suchoradský

Další články ze seriálu najdete  ZDE: