Každý včelař chová své včely pro radost a také pro užitek, neboť od nich získává lidem tolik prospěšné včelí produkty. Radost a užitek ze včel může mít včelař pouze tehdy, pokud jsou včelstva silná, pracovitá a především zdravá. Nejenom lidé mohou onemocnět; právě tak mohou být nemocná zvířata a tedy i včely. Největším nebezpečím pro naše včely jsou zejména dvě nemoci, a to varroáza a mor včelího plodu.
Varroázu způsobuje roztoč Varroa destructor. Tento roztoč je viditelný pouhým okem. Napadá včelí plod, nejčastěji trubčí, na kterém se rozmnožuje. Ze včel a jejich larviček vysává tělní tekutinu, ty potom slábnou a hynou. Roztoči však mohou být i přenašečem virových, bakteriálních a plísňových onemocnění včel a včelího plodu. Tohoto roztoče se v chovu včel nemůžeme nikdy zcela zbavit, ale každý včelař by měl sledovat jeho výskyt ve včelstvu a podle potřeby pomáhat redukovat jeho výskyt na co nejmenší míru.
Spolupráce
Proto včelaři úzce spolupracují s veterináři a snaží se různými postupy napadeným včelám pomoci. Aby zjistili, jak jsou jednotlivá stanoviště včel zamořená, odevzdávají každoročně včelaři počátkem nového roku zimní měl k vyšetření na varroázu.
Zimní měl získávají ometením podložek, které vkládají na dna úlů koncem září. Aby výsledky vyšetření zimní měli vypovídaly co nejlépe o situaci v jednotlivých včelích společenstvích, je potřeba dodržet postup jejího odběru. Po posledním léčebném ošetření, které se provádí trojnásobnou fumigací, je nutné nechat podložky na dně úlu ještě jeden týden, aby na ně popadali lékem usmrcení roztoči. Po týdnu se podložky z úlu vyjmou, řádně ometou a čisté znovu vloží na dno úlu. V úlu pak zůstanou očištěné podložky minimálně 30 dní, aby na ně během této doby padali roztoči, kteří ve včelstvu přežili i po ošetření léčivy.
Odběr měli
Po třiceti dnech se spad z podložek omete do kelímků po jogurtu nebo do papírových tubusových vzorkovnic. Ty se zajistí proti rozsypání a popíší se, aby bylo jasné, od kterého včelaře a ze kterého stanoviště vzorek pochází. Z každého stanoviště se odebírá samostatný vzorek. Vzorky odevzdají základní včelařské organizace hromadně na veterinární správu a odtud jsou s žádankou na vyšetření přepraveny do laboratoří nebo veterinárních ústavů. V laboratoři zjistí množství roztočů v jednotlivých vzorcích, a to včelařům vypovídá, jak moc jsou včely zamořeny a jak velké nebezpečí jim ze strany roztočů hrozí. Podle těchto výsledků jsou pak nařízena veterinární opatření k ozdravení včel.
Kde se vyskytuje větší množství roztočů, je nutné včely na jaře znovu přeléčit, aby se velké části roztočů zbavily a mohly se zdárně rozvíjet. Každý dobrý včelař, kromě péče, o které byla již zmínka v dřívějších článcích seriálu, by měl sledovat výskyt roztočů u svých včel i během léta. Pokud zjistí pohledem výskyt roztočů na plodu nebo na včelách, je nutné včelám pomoci použitím schválených přípravků, které nezanechávají zbytky v medu a které jsou k dispozici bez veterinárního předpisu. Jsou to přípravky s kyselinou mravenčí nebo thymolem.
Ošetření včelstev
Pokud včelaři zjistí, že situace během letní snůšky není dobrá, mohou základní organizace Českého svazu včelařů požádat veterinární správu o povolení léčebného ošetření Gabonem v červenci až srpnu, co nejdříve po posledním odběru medu.
Povolené ošetření Gabonem se provádí ve stejném termínu a na celém katastrálním území obce, popřípadě i na celém území působnosti příslušné základní včelařské organizace. A další, už povinné léčebné ošetření se provádí v době, kdy není ve včelstvech plod, v měsících říjen až prosinec. V tomto období se provádí léčení pod dozorem zkušených zdravotních referentů a to třikrát ošetření fumigací nebo pomocí speciálního vyvíječe aerosolu. Přitom velmi záleží na každém včelaři, jak poctivě a včas svým včelkám léčením pomůže. Pokud je nechá napospas osudu, pak vítězí roztoči, a včely bohužel zeslábnou a postupně hynou. MVDr. Václav Knap, Krajská veterinární správa Státní veterinární správy pro Královéhradecký kraj
Do Radimi
Dnes navštívíme radimské včelaře. Včelařský spolek pro Radim a okolí byl založen roku 1914 z popudu Jakuba Anderleho, mlynáře z Tužína, Oldřicha Ševců ze Lháně a Jana Sedláčka ze Studeňan. Tenkrát se včelařilo v třípatrových dřevěných úlech, kombinovaných se slámou.
Předsedou spolku byl tehdy Jan Militký ze Železnice, který sám choval sto včelstev. Včelaři si už tehdy navzájem pomáhali. Např. byl zakoupen lis na vosk a instalován u přítele Josefa Bajera, dlouholetého jednatele ze Soběraze. Ke včelaření byla používána krajová tzv. "Lužanská rámková míra" o rozměru 30 x 24 cm, jak o ní psal v našem seriálu už přítel Splítek.
Snůšku měly včely převážně z polí, kde kvetla ohnice (plevel v jařinách) a jetel na semínko. Chov včel patřil k doplňku úplné soběstačnosti rolnických chalup. V naší spolkové pamětní knize je uložen vzácný záznam, nadepsaný: Diagram ročních výnosů. Sem byly po 30 let zaznamenávány výnosy medu. Najdeme tu záznam: Nejvyšší výnos – 1917 bylo sklizeno od 1 včelstva 31 kg, v roce 1929 20 kg. Nejnižší výnos - 1913 jen 4 kg na včelstvo, 1926 dokonce jen 1,5 kg. Průměrný výnos za celých 30 let je necelých 10 kg na jedno včelstvo.To jen pro srovnání, kdy se průměr pohybuje kolem 30 kg na 1 včelstvo.
Pamětní kniha vzpomíná včelaření v 50. letech, kdy bylo povinností organizací dodávat roje pro rozšíření včelaření. Radimští jich tenkrát ve speciálních rojáčcích dodali 15. Další povinností bylo odevzdávat vosk, a to 3 kg za celou organizaci a 1,5 – 2 kg medu na jedno chované včelstvo.
Ve funkcích předsedy organizace se vystřídalo šest předsedů. V současnosti stojí v čele organizace Jiří Podrazil z Radimi, jednatelem je Václav Nidrle z Radimi, pokladníkem a zdravotníkem Jaroslav Kořínek. Organizace má 16 členů se 196 včelstvy.
Do budoucna máme jediné přání: Aby se zvýšil zájem o chov včel u mladé generace.
⋌sepsali př. Václav Nidrle a Jiří Podrazil
Soutěž pro čtenáře
Správnou odpověď na soutěžní otázku z minulého týdne poslal Jiří Svačina z Rovenska pod Troskami. Zněla: hemolymfa je včelí krev. Vítěz si vyzvedne sladkou odměnu v redakci Jičínského deníku.
Otázka pro tento týden: Ve které části trávicího ústrojí včely se mění nektar v med? Odpovězte do neděle 23. prosince na e-mail: zokopidlno@ vcelarstvi.cz, s uvedením svého jména a roku narození. Kdo odpoví správně a nejrychleji, obdrží od včelařů medovou cenu, která je pro něj připravena v redakci Jičínského deníku.
Nápovědu k odpovědi na dnešní otázku najdete v Pracovním listu č. 11, na webové adrese: http://kopivcel.webnode.cz, v menu Včelařská soutěž. Oldřich Suchoradský