„Už vím, jako to vypadá, když člověku ulítnou včely,“ říká s humorem nad opuštěným včelínem začínající chovatelka Naďa Seifertová z Valdova. Včelín kontrolovala koncem září s kolegou a byl v pořádku. Za dva týdny koukala jako když ji ulítnou včely. „Otevřela jsem úl a nikde ani včelka, jen zavíčkované rámečky a pár mrtvých trubců,“ popisuje smutný nález. Není sama.

„Přišli jsme téměř o všechny včely, příští rok med nebude,“ hlásí zoufalá sousedka, u které se dědí chovatelství a láska k včeličkám z pokolení na pokolení. Jaro bez poletujících včelek si vůbec neumí představit.I tady včely nakrmili, připravili na zimu a při kontrole shledali jen prázdný včelín bez včel i zásob.

„Na Novopacku je takových případů hodně, v úle jsou zásoby, zavíčkovaný plod a včely jsou pryč,“ souhlasí jednatel novopackého spolku včelařů Josef Horák a pokračuje.

„Teorie, že jde o varroázu, se mně nezdá, protože to bychom našli hodně mrtvých včel i ve včelíně. Některé vzorky jsme posílali do Dolu na výzkum, odtud putovaly do Brna, výsledek zatím nemáme. Mor to není, a to je důležité,“ pokyvuje Horák hlavou.

„Sem tam nějaký úhyn byl, ale tohle, co je letos, to nepamatujeme,“ přidává se do diskuze další zkušený včelař. „Ještě je varianta, že v cukru, kterým jsme nakrmili, mohla být látka, která je pro včely jedovatá. To nikdo neví,“ spekuluje Josef Horák. Včely pak mohly vyletět a v přírodě padnout.

Některé včelíny byly navíc podle Horáka vykradené, zaútočili na ně vosáci nebo divoké včely.František Krejčí z Českého svazu chovatelů včel má však jasno.

„Pokud včelám zůstaly zásoby, tak jde o typický příklad varroázy. Zimní generace včel je posetá roztočem, včela je slabá a aby nezatěžovala úl, letí umřít ven. Proto ve včelíně zbude jen pár mrtvých tvorů,“ popisuje průběh virového onemocnění, které má mnoho příčin. Přenašečem choroby mohou být i vykrádající včelstva. Navíc letošní rok byl podle Františka Krejčího extrémně slabý co se týká snůškových podmínek. „Pestrost stravy pro včely je katastrofální. Letošní rok byl nejhorší za padesát let,“ míní odborník.

Podařilo se nám získat výsledky z včelařského výzkumného ústavu v Dole. U vzorků z Novopacka byla prokázaná varroáza v kombinaci s virózami.

„Včely už vykazovaly klinické symptomy virové nákazy,“ uvedla pracovnice ústavu s tím, že zhoršená pylová snůška zapříčinila u včel snížení imunity. „Nešlo určitě o špatnou léčbu. Letos byla prostě špatná sezóna, hodně dešťů. Takových případů máme více,“ konstatovala.

Vlastimil Dlab z okresní organizace svazu včelařů v Jičíně podotýká, že se na něho obrátili se stejnými problémy chovatelé z Chotče a Mlázovic. „Jednomu ze sedmi včelstev zůstalo pouze jedno. Je to varroáza a za ní viry.“

Koornavir tady neškodil Dlab vidí příčinu rozvoje choroby ve špatném zaléčení. Pak ve velkému rozmachu virů, který nelze ovlivnit. Jen vloni takhle zmizelo v rámci Evropy třicet procent včelstev.Jedinou obranou před chorobou je prý hygiena v úlu a správná léčba. Včelaři za zmizelé včely v tomto případě nemají nárok na odškodnění. Zakoupení nového včelstva je pak vyjde zhruba na pět tisíc korun.

Co je varroáza?

Varroáza je parazitární onemocnění včel způsobené roztočem Varroa destructor, který parazituje jak na zavíčkovaném plodu, tak na dospělých včelách. Varroáza v kombinaci s dalšími faktory, jako jsou virózy, chronické otravy, nízká úroveň zoohygieny, nedostatečnost bílkovinné potravy, působí postupné slábnutí včelstev, které může vést až k jeho kolapsu či úhynu, pokud nejsou včas provedena účinná opatření k tlumení nemoci.