Celková úrazovost (bez rozdílu pohlaví úrazem postižené osoby) se snížila o 277 pracovních úrazů. Pracovní úrazovost žen za loňský rok naopak stoupla o 327 úrazů, a to z 11 385 úrazů žen v roce 2022 na 12 162 úrazů v roce 2023. Z celkového počtu zaznamenal ČBÚ 26 pracovních úrazů žen. Ženy se trvale na počtu pracovních úrazů podílejí daleko méně, nežli by odpovídalo jejich podílu na celkové zaměstnanosti v České republice, což souvisí s charakterem vykonávané práce, kdy ženy, na rozdíl od mužů, vykonávají práce, která svou povahou patří mezi práci méně nebezpečné a rizikové.

Potěšitelné je, že počet pracovních úrazů mladistvých zaměstnanců loni klesl na 46, oproti 58 těmto úrazům v roce předchozím, ve 2 případech jednalo o závažný pracovní úraz, přičemž příčinou vzniku těchto pracovních úrazů bylo špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko.

V roce 2023 zaznamenal SÚIP 74 smrtelných pracovních úrazů a ČBÚ 3 smrtelné pracovní úrazy, což znamená výrazný pokles o téměř 13 procent oproti roku předchozímu, kdy došlo k 88 takovým úrazům. Nejvíce smrtelných pracovních úrazů se v roce 2023 stalo na území hlavního města Prahy a krajích Moravskoslezském, Ústeckém a Jihočeském.

O Státním úřadu inspekce práce (SÚIP)

Státní úřad inspekce práce je orgán státní správy, jehož úkolem je kontrola dodržováni povinností plynoucích z pracovněprávních předpisů, včetně předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. SÚIP má své sídlo v Opavě a je řízen Ministerstvem práce a sociálních věcí České republiky. Pod SÚIP spadá 8 oblastních inspektorátů práce: OIP Hlavní město Praha, OIP Středočeský kraj, OIP Jihočeský kraj a Vysočina, OIP Plzeňský a Karlovarský kraj, OIP Ústecký a Liberecký kraj, OIP Královéhradecký a Pardubický kraj, OIP Jihomoravský a Zlínský kraj, OIP Moravskoslezský a Olomoucký kraj. Kromě kontrol patří k základním úkolům Úřadu i inspektorátů poradenská, konzultační a osvětová činnost. Činnost SÚIP a inspektorátů se řídí zákonem č. 251/2005 Sb., o inspekci práce.

V souvislosti s požitím alkoholu byly zaznamenány v roce 2023 dva smrtelné pracovní úrazy, v jednom z těchto případů se jednalo o smrtelný pracovní úraz při dopravní nehodě. Shodně s předchozími lety bylo v roce 2023 nejvíce smrtelných pracovních úrazů zaznamenáno u zaměstnanců v pracovním poměru, případně u osob vykonávajících dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, jakými jsou dohoda o provedení práce či dohoda o pracovní činnosti. Méně častěji pak docházelo ke smrtelným pracovním úrazům u osob vykonávající činnosti nebo poskytující služby mimo pracovněprávní vztahy (typicky osoby samostatně výdělečně činné). V roce 2023 nebyl nahlášen ani jeden případ smrtelného pracovního úrazů u zaměstnance agentury práce dočasně přiděleného k výkonu práce u uživatele.

Vzhledem k závažnosti smrtelných pracovních úrazů uvádíme pro srovnání delší časovou řadu. Od roku 2002, kdy jich bylo celkem 206, se jejich počet snižoval až na 152 smrtelných pracovních úrazů v roce 2006. V letech následujících po roce 2006 počet evidovaných smrtelných pracovních úrazů mírně rostl, až v roce 2009 došlo k výraznému poklesu smrtelných pracovních úrazů (105 smrtelných úrazů). V dalším časovém období se počet smrtelných pracovních úrazů pohyboval v rozmezí 95-120 případů. V roce 2021 a 2022 došlo k výraznému poklesu smrtelných pracovních úrazů, a to ze 108 takovýchto případů v roce 2020 na 88 případů v roce 2021 a 2022. V roce 2023 je celkový počet smrtelných pracovních úrazů v ČR nejnižší za celé sledované období.

Z dlouhodobého hlediska lze tedy pozorovat pozitivní trend pozvolného snižování počtu smrtelných pracovních úrazů, přičemž největší meziroční pokles byl zaznamenán mezi léty 2008 a 2009, kdy došlo meziročně ke snížení počtu smrtelných pracovních úrazů o 69 případů.

Meziročně rovněž poklesl počet závažných pracovních úrazů. V roce 2023 bylo celkem zaznamenáno 732 pracovních úrazů s hospitalizací nad 5 dnů, z toho 731 zaznamenal SÚIP a 1 ČBÚ. V roce předchozím to bylo celkem 797 úrazů, počet těchto úrazů tedy meziročně poklesl o 65 úrazů. Nejvíce těchto úrazů je zaregistrováno ve Středočeském kraji, Jihomoravském kraji a Moravskoslezském kraji.

Vývoj počtu závažných pracovních úrazů podle vztahu k zaměstnavateli

Nejvíce pracovních úrazů s hospitalizací nad 5 dnů, přes 91 procent, utrpěli zaměstnanci v pracovním poměru (667 z celkového počtu 732). Dále se na závažných pracovních úrazech podíleli zaměstnanci zaměstnaní na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (6 %) a osoby vykonávající činnosti nebo poskytující služby mimo pracovněprávní vztahy (2 %). Tzv. agenturní zaměstnanci (zaměstnanec agentury práce nebo dočasně přidělený k výkonu práce) utrpěli závažný pracovní úraz v méně než 1 procentu případů.

 Kontrola příčin a okolností vzniku pracovních úrazů

V roce 2023 bylo orgány inspekce práce v oblasti bezpečnosti práce provedeno celkem 8 406 kontrol. Z tohoto počtu se jednalo o 469 kontrol příčin a okolností vzniku pracovních úrazů, přičemž 38 kontrol v souvislosti se smrtelným pracovním úrazem, 427 kontrol závažného pracovního úrazu a 4 kontroly příčin a okolností ostatního pracovního úrazu. Při těchto kontrolách inspektoři odhalili celkem 812 porušení právních předpisů.