Společnost EKOLAMP je nezisková organizace zajišťující zpětný odběr elektrozařízení určených k recyklaci. Pro vysloužilé zářivky si jezdí právě i do Jičína. Podle statistiky společnosti jsou lidé v Královéhradeckém kraji ochotní ujít na sběrné místo pouhých 298 metrů. Špatně jsou na tom také v Pardubickém, Ústeckém a Plzeňském kraji, kde se vzdálenost nepřehoupne přes 700 metrů. Naopak nejdál jsou lidé ochotní jít v Jihočeském, Olomouckém a Středočeském kraji, kde se zjištěná vzdálenost vyšplhala na 1,7 kilometru. "A nebo tam lidi nejvíc lžou," směje se Hrouda skepticky.

Do jičínského sběrného dvora přijíždí v hlavní odpadové sezóně začátkem jara čtyřicet až padesát aut denně. "To se oteplí a lidé začínají kramařit. Většinou přivážejí velký odpad. Nábytek, který už není tak moderní, elektroniku a podobně," říká vedoucí. Většinu nepotřebných věcí ale lidé hází do běžných kontejnerů. Včetně vyhaslých světelných zdrojů.

Ilustrační foto.
Krajským policistům se nedaří naplnit stavy. Bezpečnost v kraji to ale neohrozí

Podle Zuzany Adamcové, zástupkyně kolektivního systému EKOLAMP, je správná recyklace světelného odpadu klíčová pro zachování životního prostředí. "Je nutné je odevzdat do speciální sběrné nádoby, ne do kontejneru na vysloužilá elektrozařízení. Důvodem je jejich křehkost, například kompaktní zářivky by se mohly mezi ostatním elektroodpadem rozbít a tím uvolnit do okolí toxickou rtuť, kterou zářivky v malém množství obsahují," vysvětluje Adamcová.

Odpad z kontejnerů v Jičíně a okolí se nejdříve shromažďuje ve velké hale. Tam u běžícího pásu vybírají zaměstnanci Technických služeb kvalitnější plasty, které je možné recyklovat. Zbytek putuje do spalovny. "Vybereme z toho asi 30 procent. A to je ještě úspěch. Mimo to ale v plastech nacházíme i věci, které tam rozhodně nepatří. Konvice, televize, hrnce ještě plné jídla a právě také žárovky, zářivky, vánoční světýlka a další světelný odpad," Ukazuje Hrouda na dvě velké bedny před třídící halou. V jedné jsou vysloužilá světla, v druhé velké kusy kovu. Obě se stihly naplnit za pouhé tři dny.

Staré televize a monitory se staly obětí technologického pokroku.Staré televize a monitory se staly obětí technologického pokroku.Zdroj: Deník/Kateřina Chládková

Ještě horší je podle Tomáše Hroudy situace na skládce. "Myslím, že většina světelného odpadu, který nám lidé nedovezou, skončí přímo na skládce. Ta naše v Popovicích bude určitě plná vysloužilých žárovek a elektroniky. Měla by nám sloužit ještě asi pět let. Co bude potom nikdo neví," říká.

Podle něj existuje naděje, že bychom se katastrofických scénářů o zavalení odpadem vyhnuli. Je to ale utopie. "Lidstvo si nakonec uvědomí, že vytváříme obrovské množství zbytečného odpadu. Ale až bude bída. Sebeuvědoměním k tomu nejspíš nedojdeme," doplňuje. Například u světelných zdrojů jsme ale prý ušli kus cesty. S rozvojem v podstatě bezpečného LED osvětlení klesá popularita zářivek a wolframových žárovek. Kromě bezpečnosti mají LEDky ještě další velkou výhodu, šetří proud i životní prostředí. Nevzniká z nich totiž nebezpečný odpad.

Podle společnosti EKOLAMP je důvodů pro rapidní rozdíly ve třídění napříč regiony hned několik. Kromě ekologického smýšlení je to také hustota osídlení regionu a ochota dojíždět. Zatímco pro měšťáky je kilometr dlouhá vzdálenost, pro lidi z vesnice je zanedbatelná. Při třídění světelného odpadu navíc odpadá obava z poplatku. Za recyklaci žárovky totiž spotřebitel platí už při nákupu. Výši poplatku za službu se dozví z účtenky.