Na stránkách nové knihy se pak mělo vyjímat místo snímků ze Sobotecka asi třicet fotografií nahých žen. Jednalo se o připravenou propagační akci, kterou chtělo muzeum tak zvaným guerilla marketingem zpopularizovat činnost muzeí v České republice.
„Nešlo nám o to přilákat návštěvníky, ale chtěli jsme touto formou zviditelnit muzejnictví. Často se skloňuje, že muzea odvádějí dobrou práci, ale mnohdy ji neumí propagovat, ať už hodnotíte kampaň pozitivně nebo negativně. Chtěli jsme propagovat především to, že muzea o způsobu propagace přemýšlejí" obhajuje netradiční marketingový tah ředitel jičínského muzea Michal Babík, který publikací s lechtivými obrázky mnohé zmátl, některé dokonce naštval, jiné pobavil. A byli i tací, kteří chtěli knihu s nahotinkami okamžitě skoupit.
„Právě mezi nimi se objevilo hodně moralistů. Když se k publikaci nedostali, začali nás kritizovat," komentuje Babík překvapivé sociologické poznání.
ZA VŠÍM HLEDEJ ŽENU
Nápad neomšelé a netradiční prezentace vzešel z hlavy ředitele Babíka, konkrétní podobu se snímky aktů mu ovšem vtiskla žena. „Byl to předem načasovaný, naplánovaný a vyzkoušený tah. Měli jsme všechno do detailů promyšlené, nahlášené našemu zřizovateli," popisuje Babík, který vypustil poplašnou zprávu do světa ve středu odpoledne, kdy lidé sledovali internet kvůli mistrovství v biatlonu.
„Možná to někomu připadá laciné. Kdybychom ale místo nahých žen použili snímky brouků, tak by to asi nikoho nezaujalo," obhajuje Babík vadnou vnadnou publikaci. O záměru chybného vydání věděl i samotný autor Jiří Waldhauser, který byl do hry rovněž vtažen.
Styčným důstojníkem celé kampaně zůstal také ředitel Babík. „Bylo nutné dost improvizovat, mlžit, a to se ve dvou nedělá dobře," říká Babík ke kampani, která trvala jeden den.
„O propagaci samotné knihy nám ani vlastně nešlo, ta už má odbyt zajištěn, šlo nám o to vyvolat celospolečenskou diskuzi. Nerad bych, aby se muzejnictví v republice konzervovalo samo do sebe, ale aby přicházelo s myšlenkami, které dokážou přispět i k celospolečenské diskusi – v tomto případě práce médií s informacemi," tvrdí Babík.
Jan Prostředník z turnovského muzea kampaň okomentoval slovy: „Překvapilo mě to, je to možná dobrý marketingový tah, ale nepřipadalo mi to nejetičtější." S jeho vyjádřením se ztotožňuje i ředitelka novopackého muzea Iveta Mečířová.
Odvahu jednoznačně v jičínském muzeu mají a pokud sledujeme program výstav, vždy nabízí něco hravého, neomšelého, přemýšlivého. Letos budou mít expozice nádech oleje. Ale ne levandulového, nýbrž motorového. V muzeu se chystá výstava o závodu Cena Prachovských skal, v galerii o trabantech.
Na podzim zde otevře svůj životní příběh architekt Čeněk Musil. I přes poutavou nabídku má návštěvnost jičínského muzea mírně klesající tendenci, vloni sem zamířilo 18 tisíc lidí. Klesající návštěvnost však nahrazují větším spektrem edukačních programů, které se nově konají i v prostorách galerie – v loňském roce je navštívilo dokonce přes 8 tisíc zájemců.