Šlo o happening při příležitosti Světového dne pro fair trade, který se slaví v sedmdesáti zemích světa. Jedním z cílů je spravedlivý obchod založený na partnerství. Brněnská nevládní organizace NaZemi zkoordinovala akci již po sedmé. Koná se vždy druhou květnovou sobotu.

Letos se v české kotlině uskutečnilo sto šedesát čtyři férových snídaní, na které dorazilo rekordních sedm tisíc osm set lidí. Společné hodování proběhlo i na dalších místech v kraji. Zapojili se lidé v Jaroměři, Jilemnici, Náchodě, Turnově i v Hradci Králové. NaZemi uvádí, že v roce 2015 se v České republice prodalo 173 tun fairtradové kávy. Ta u nás tvoří šedesát jedna procent z prodejů certifikovaných výrobků. Druhé je kakao a třetí třtinový cukr.

Koncept je jednoduchý. Přinesete si deku a připravené jídlo obsahující domácí, lokální či férové přísady. A špetku lásky. Tím vším účastníci demonstrují postoj, že původ a skutečná cena potravin jim není lhostejná. Vyjadřují tím podporu lokálním a fairtradovým pěstitelům. Dávají najevo svůj zájem o koupi produktů vyprodukovaných v důstojných podmínkách.

„Jde mi především o to, aby lidé přemýšleli, co si kupují," říká organizátorka místní snídaně Monika Crhová. Přítomní si vyměňovali recepty na domácí sýry, chléb a další dobroty. Připravena byla deka na hraní pro nejmenší i informační letáky.

Jak se to dělá

Příchozí sdíleli při ochutnávání dobrot zkušenosti z domácností a přišla řeč i na obsahy nákupních košíků. „Snažíme se. Problémem je vyšší cena. Domů kupujeme hlavně fairtradové kakao. Máme svoji zahradu a vejce bereme od místního dodavatele," popisuje osobní praxi Hana.

Účastníci si povídali o běžných spotřebitelských zvyklostech. „Sice v Jičíně navštěvuji trhy, ale je škoda, že skutečně lokální produkty nejsou nijak označené," postěžovala si Pavla. „Je skvělé, že ve městě již několik měsíců funguje obchod, kde nabízejí třeba na obiloviny papírové či látkové obaly, které můžete opakovaně použít při dalším nákupu," popisuje možnost, jak snížit podíl zbytečného odpadu, Monika. „Jsem ráda, že se třeba bio nebo férové výrobky dají běžně sehnat v řetězcích," podotýká Jana. Monika uvádí, že supermarkety obecně bojkotuje.

Férový výrobek lze poznat podle ochranné modrozelené známky nebo logu přímo na obale. Certifikace, i přes stanovený záměr, se stává předmětem diskusí. Obdobně jako tomu je například u označení bio.

„Ze začátku jsme o to usilovali. Koncept fair trade hodnotím kladně. Získat certifikát je bohužel velmi komplikovaná a nákladná cesta. Ačkoli farmáři, od kterých kupujeme kávu, certifikaci nemají, princip férového obchodu naplněn je. Naším ukazatelem je kvalita," přibližuje problematiku Jan Perner z Novopacké pražírny.

„Jde o to, co vnímáme jako normu. Všechny současné, často vysmívané, eko trendy a certifikace, chápu jako postupný návrat k tomu, co je normální," připojuje se do diskuse v kavárně Pavel. „Čtu etikety. Když se nedočtu, tak se ptám. Za ta léta vím, že pozitivní příklady táhnou," tvrdí Marie, která věří v efekt motýlích křídel. Jinými slovy, že drobná změna může docílit dalekosáhlých důsledků.