Pohled odborníků:
Nad opravou domu č. 41 dohlížejí pracovníci oddělení památkové péče v Jičíně. Martin Mezera nám k samotné stavbě sdělil.
„Jde o unikátní venkovský podsíňový dům, jehož hodnoty přesahují regionální rámec. Dům se se svoji dispozicí řadí k městským stavbám, v Radimi je jako solitér. Unikátní je i fakt, že se stavení z konce 18. století dochovalo v autentickém stavu. Je úžasné, že se obci podařilo objekt zachránit a nenechala ho navždy zmizet. Jeho využití pro expoziční účely je vynikající."  

Roubený dům č. 41, který se nachází v srdci obce a jehož část se zřítila, chtělo zdejší zastupitelstvo zachránit. „Dům jsme odkoupili od Jana Valeše poté, co se prolomila střecha na přístavbě a byl zcela neobyvatelným. Obec panu Valešovi zajistila náhradní bydlení a my přemýšleli o tom, jak krásné stavení využít. 

Navíc byl objekt v roce 2009 prohlášen kulturní památkou, takže jeho zbourání nepřipadalo v úvahu," vysvětluje starostka. Pustila se do boje, obec připravila projekt a zažádala o dotace. Získala je ze Zemědělského intervenčního fondu ve výši 90 % procent nákladů. Vloni firma Zaplatílek zahájila záchranu nemovitosti, letos má být dílo za 2,5 milionu dokončeno. 

Při rekonstrukci objektu obec úzce spolupracuje s památkáři. Zadní část domku bude zděná. Komplikace vznikly se sociálním zařízením. Nakonec vše vyřešilo jeho umístění ven na zápraží podle původní koncepce stavby. V roubené části budou některé trámy nahrazeny, jinak zůstane původní i s černou kuchyní.

Po dokončení tu vznikne vesnické muzeum. Jaké exponáty zde umístí, na tom se v současné době usilovně pracuje. „Měla jsem představu, že tu vznikne regionální muzeum, všechno se zatím vyvíjí. Chtěli bychom tu mít i jako doplněk zajímavé publikace," odkrývá starostka.

Ne všichni z vesnice jsou nevšednímu projektu nakloněni. „Ten dům se ale přímo k nějakému zajímavému využití nabízí," brání úmysl Zdeňka Brixová.
„Já si myslím, že jako památka je to dobrý, ale nevím, zda mělo cenu do ní investovat. Já bych dům asi zboural," míní místní obyvatel Tomáš Drahoňovský. Další muž v sousedství vyslovuje obavy z toho, zda bude muzeum někdo navštěvovat. „Je dobře, že s tím obec něco dělá, ale záměr k využití bych zvolil jiný, ale sám nevím jaký," přiznává Jaroslav Odvárko.

Místní kronikář Václav Nidrle ml. chápe, proč se obec pustila do díla, devadesátiprocentní státní podporu by bylo podle něho nerozumné odmítnout. „Nemyslím si, že by tam mělo být muzeum. Kdyby zde byla knihovna, tak to vidím jako schůdné," konstatuje.