Teplý ranní vzduch voní jarem a ovocnými květy a před hořickou sokolovnou se už od šesti scházejí nadšení turisté s batohy, trekovými holemi a pevnými botami. "Někteří přišli ještě před zahájením registrace. Většinou ti, kteří se chystají na ty nejdelší trasy - pětatřicet nebo padesát kilometrů. To aby to stihli," říká členka KČT u registračního stolku na patnáctikilometrovou trasu. Největší nápor očekává okolo deváté hodiny. Zatím jen pije kávu a vyčkává. Registrace končí v půl jedenácté a pak musí spěchat. "Jakmile tu skončíme, jdeme sedm kilometrů s dětským klubem Turisťáčkem," dodává.

Zatímco se v sokolovně tvoří hloučky u registrace, některá ranní ptáčata už jsou na cestě. Podle organizátorů jsou trasy vesměs stejné jako obvykle, Kontrolní místa a mapy ale KČT do poslední chvíle tajil. "Není moc co vymýšlet, chodí se po značených a ověřených cestách. Přesto si ale lidi stěžovali, že nebyly trasy dopředu zveřejněné na internetu, aby si mohli mapku vytisknout a nemuseli platit dvacet nebo třicet korun za registraci," říká Krejcar. S podobnými stížnostmi se před pár týdny potýkali i turisté z Jičína při dálkovém pochodu Putování za Rumcajsem. Trasy a mapky jsou ale hlavní know-how klubu, díky kterému se daří vybírat registrační poplatek. Z´toho se hradí veškeré náklady na pochody.

Patnáctikilometrová trasa vede i letos přes rozhlednu Hořický chlum a Holovousy. Díky relativní nenáročnosti a přiměřené délce okořeněné krásnými výhledy do krajiny patří k nejoblíbenějším trasám spolu se sedmikilometrovou, pro kočárky a invalidy přívětivou čtyřkilometrovou a pokročilejšími dvaceti pěti kilometry. I letos si ale našly příznivce i delší trasy, například na padesát kilometrů podle Krejcara vyrazilo téměř dvacet lidí.

Aby nemuseli tancovat jen před webkamerami, vyrazili v covidovém roce 2021 do jičínské krajiny. Mladí tanečníci z ateliéru Zuzany Richterové natočili ve spolupráci s Valdštejnským imagináriem film Gerda a Kai.
Z pandemie na plátna kin. Mladí tanečníci natočili film, míří s ním na festival

Čtyřčlenná skupinka turistek v důchodovém věku vyrazila tentokrát pouze na 15 kilometrů. U "vagónu" s občerstvením v Holovousech odpočívají a užívají si výhledy na rozkvetlé ovocné stromy v sadech výzkumného ústavu. "Přijely jsme z Čelákovic u Prahy. Na výšlapy chodíme každý víkend, čas od času se ale vypravíme i na nějaký větší pochod. Tentokrát jsme vybrali O Žižkův štít a jsme moc spokojené. Vyšlo krásné počasí a šlo se nám moc dobře," pochvalují si, zatímco se smějí na společnou památeční fotku. Přestože letos na pochod vyrazilo 1 446 lidí, pochvalují si také nepřelidněné stezky. "Chtěly jsme přijet i na Putování za Rumcajsem, tam ale na nás bývá až moc lidí," doplňují.

Podle Jiřího Krejcara vděčí KČT za vysokou účast především počasí, ale také dlouhé pauze, kterou v posledních dvou letech způsobila pandemie covidu. "Jsme moc spokojení, letošní 48. ročník pochodu se podle mě povedl. Rekordní účast sice nepadla, ale je to takový průměr. Ono to stačí, i tak se účastníkům podařilo občerstvení v Holovousích celé vyjíst," směje se.

Dálkový pochod O Žižkův štít pořádá KČT Hořice od roku 1973, kdy první ročník připomínal 550. výročí husitské bitvy u Hořic. Původní tři trasy 25, 35, 55 kilometrů se postupně doplňovaly o další kratší okruhy vybírané především pro mladší a začínající turisty 7 a 15 kilometrů. Od 24. ročníku přibyly cyklotrasy na 35, 55, 80 kilometrů a později i cyklotrasa na stovku a pěší čtyřkilometrová. Celkem se pochodů zúčastnilo už více než padesát tisíc lidí.