Historie moštovny se váže přibližně k roku 1986. „Zjistili jsme, že lidé mají o lisování jablek zájem, první moštovnu jsme zprovoznili ve zdejší restauraci. Se změnou majitele zanikla, a tak jsme si pořídili mobilní," řekl k úplným začátkům Jaromír Šimek, podle kterého byla letošní úroda malvic dobrá, lepší než v loňském suchém roce.

„Podle statistiky naší moštovny byla rekordní úroda v roce 2012. Tehdy jsme při moštování pokaždé vylisovali 5 tisíc litrů moštu a ve výkupně padaných jablek byl vyplacen téměř milion korun," doplňuje. V moštovně letos zpracovali zhruba 34 tun jablek, když počítáme s 65% výtěžností. K jablkům si zákazníci přidávali hrušky, červenou řepu, mrkev i černý jeřáb. 

„Provoz začínáme již mnoho let poslední sobotu v září. Možná se to zdá pozdě, ale musíme se vyhnout malým letním odrůdám hrušek a jablek, které jdou špatně lisovat. Také včely a vosy v té době už neohrožují obsluhu lisu. V moštování pak pokračujeme všechny soboty v říjnu," vysvětluje obsluha lisu.
Když nahlédne do záznamů, během šesti sobot se tu vystřídalo 362 zákazníků, tedy asi 60 za den a někdo si na čerstvou lahodnou šťávu musel pěkně počkat.

Na otázku, jaká je čekací doba, Jaromír Šimek odvětil:
„To záleží na mnoha okolnostech. Zařízení produkuje při tříčlenné obsluze 400 až 500 litrů moštu za hodinu. Snažíme se zájemce s větším množstvím ovoce objednat na odpolední směnu. Provoz značně zdržuje přelévání z našich odměrných kanystrů do malých PET lahví. Nejlépe funguje, když si zákazníci přivezou kanystry a demižony.

Záleží také na termínu a hodině příjezdu. Například při předposledním moštování stály ve frontě v deset dopoledne tři auta, při posledním moštování jich byl šestinásobek. Pro zákazníky máme zajištěno chemické wc a pro ukrácení dlouhé chvíle rozdáváme remitendu časopisů. V průměru je tedy potřeba počítat s čekací dobou asi dvě hodiny."

Od zpracovatelů se dozvídáme i jak nejlépe naložit s vylisovanou šťávou.
Nejlépe prý mošt chutná čerstvý nebo zamrazený. Sterilizace mírně změní chuť vysrážením silic. Šťávu lze konzervovat i chemicky nebo přidáním strouhaného křenu. Další možností je s moštem dále pracovat a vyrobit cider, calvados, pálenku i ocet. Vylisovaná drť se pak vozí ke zkrmení do soukromé farmy. Dříve si ji odvážely různé myslivecké spolky, nejdále putovala na kachní farmu do Přelouče u Pardubic. „Určitě chceme tuto službu zachovat, zkvalitnit a dále modernizovat zařízení, aby se ulehčila fyzická práce obsluze," říká k dalším plánům radimských nadšenců, kteří jen letos během moštování „nazvedali" 34 tun, J. Šimek.