Trojka v dějinách obce Slavhostice a v životě Honor. docenta Českého vysokého učení technického v Praze, rodáka ze Slavhostic čp. 13, a čestného občana obce Ing. Dr. technických věd vrchního odborového rady ministerstva školství a národní osvěty Josefa Vrby.

close Slavhostický kronikář Jiří Plachý vlastní spoustu vzácných dokumentů. zoom_in Dne 3. ledna 1938 se uzavřel život tohoto vynikajícího člověka. Jeho smrt jakoby předznamenala neblahé události roku 1938, kdy jsme zradou spojenců přešli po téměř 1500 letech o naše pohraniční území. Doktor, inženýr technických věd, se narodil ve Slav -hosticích na čp. 13 dne 27. 7. roku 1889 v rodině rolníka. První znalosti načerpal na škole ve Vršcích, kterou od roku 1792 navštěvovaly děti ze Slavhostic, Vrsec a Labouně. Jako nejlepší absolvent odešel s doporučením do Jičína a pak studoval na Českém vysokém učení technickém v Praze. Zápis o dosažení doktorátu věd technických je datován 10. listopadu 1927.

Již od mládí hodně četl, a tak není divu, že v letech 1907–8 zakládá v obci čtenářsko-divadelní spolek Svatopluka Čecha, pro který udělal obrovský kus práce jako jednatel, ale rovněž knihovník. On ani členové besedy nezapomínali na školní mládež, a tak již od roku 1910 věnují část peněz pro chudou mládež školní ze Slavhostic škole ve Vršcích. Poslední účet před 1. světovou válkou je potvrzen řídícím učitelem ve Vršcích dne 13. ledna 1913. Toho roku chodilo ze Slavhostic do školy ve Vršcích 78 dětí. První světová válka chudobu nejen dětí zvětšila. První zprávu o vyhlášení republiky Československé přinesly do naší obce právě děti.

Průvod obcí

close Pomník sv. Jiří ve Slavhosticích. zoom_in Dne 3. listopadu se ve Slavhosticích řadil u sochy sv. Jiří, který loni oslavil 150 let od odhalení, veliký průvod na oslavu našeho státu, tedy Československé republiky. Veliký průvod obcí vedl se starostou obce Fr. Brožem právě dr. Josef Vrba, který pak u sochy sv. Anny měl slavnostní projev, ve kterém vyzval občany ke klidu a rozvaze, ale hlavně k poctivé práci pro naši republiku, spolky a obce. Poté se členy besedy a hasiči zasadil lípu svobody, která tento den připomíná dodnes.

Již 31. prosince 1918 se účastní první valné hromady po světové válce a hovoří o nové době a úkolech besedy. Mluví o politické kultuře. Beseda se již 23. února přihlásila hrou „Na vysoké stráni". Výtěžek ze hry byl věnován na stavbu pomníku padlým.

Byla to právě beseda, která byla hlavním pořadatelem slavnosti odhalení pomníku padlým dne 12. září 1920, kde byl dr. Josef Vrba hlavním řečníkem a jeho bratr František vedl účetnictví celé stavby pomníku, ale i soupis darů a prací. Účast lidu byla obrovská včetně 22. pluku legionářů.

Rok poté 21. června si beseda, hasiči a občané obce Slav- hostic připomněli u pomníku 300 let od poprav českých pánů, kde znovu hovořil dr. Vrba. Již v březnu nastoupilo v obci nové zastupitelstvo složené převážně z členů besedy a hasičů, a funkci starosty začal vykonávat bratr František Vrba z čp.13. Oba bratři mají velký podíl na rozhodnutí o elektrifikaci obce, ale i na prosazení úzkokolejné drážky cukrovaru Ervína Šlika v Kopidlně, která byla dokončena roku 1923.

Výročí hasičů

Ještě roku 1922 dne 23. července si připomněl hasičský sbor u sochy sv. Jiří (na vloženém obrázku) již 25 let svého založení a dr. Vrba zde byl jako čestný host.

close Ze židovické pamětní síně Bohumíra Bradáče. zoom_in Slavnostní projev pronesl poslanec N.S. Bohumír Bradáč ze Židovic. Dr. Vrba přivezl novou divadelní hru „Proč bychom se netěšili" a po nastudování ji beseda sehrála ve dnech 23. a 26. prosince 1922. Přestože se beseda snaží, seč jí síly stačí a má velké finanční potíže, tak svolává výbor besedy na neděli 13. května 1923 mimořádnou Valnou hromadu. Zachoval se písemný doklad psaný dr. Josefem Vrbou finanční správě, ve které zdůrazňuje, že beseda je chudá, ale že je jediným vzdělávacím spolkem v obci, ale i to, že beseda nemá takovou podporu, jakou by si zasloužila a potřebovala.

Již do roku 1911 pracoval dr. Vrba pro místní vodní družstvo při odvodňování a zavlažování pozemků. Prováděl veškeré zaměřovací práce. Práce byla obnovena 8. prosince 1918 a dne 28. května 1923 byla provedena kolaudace odvodněných 232 hektarů, poté 1,5 hektarů luk a 1100 metrů obecní regulace. Celkový náklad činil 1 172 845 Kč. Ještě jako starosta obce František Vrba přebírá roku 1923 panský dvůr v ceně 360 tisíc, na což si obec musela vzít úvěr. Bohužel nesprávný příděl polí po pozemkové reformě vedl starostu Fr. Vrbu k odchodu z funkce a na jeho místo byl roku 1925 zvolen člen besedy a kamarád dr. Josefa Vrby pan Miloslav Řeháček z čp. 24, před jehož statkem stojí zmíněná socha patrona obce sv. Jiří.

Beseda získala toho roku veliký diplom „ústřední matice školské". Dne 30. března 1926 se přihlásila veřejnosti hrou „Spoutané duše."

Čestné občanství

Dne 23. září 1927 je dr. Josef Vrba jmenován čestným občanem obce Slavhostice spolu s okresním starostou Josefem Kotlářem, statkářem z nedaleké Pševse. Snad prý toho dne došlo k rozmluvě mezi dr. Vrbou a okresním starostou obce M. Řeháčkem o potřebě vybudování nové školy zde ve Slavhosticích. Okresní starosta Kotlář prý řekl: „Všemožně vaši snahu podpořím, ale je třeba získat Bradáče."

Toho roku bylo vyvoláno usnesení o stavbě školy ve Slavhosticích. Zároveň byly upraveny finanční dávky.
Dne 31. prosince 1928 je pak na valné hromadě besedy jmenován jejím čestným členem dr. Ing. Josef Vrba a spolu s Josefem Hrdým, rovněž čestným členem obce, obdržel krásný diplom.

Na návrh J. Vrby se spojila beseda s hasiči a sehráli s velikým úspěchem 26. února Jiráskovu Lucernu, pak Švandu Dudáka, Radostnou událost, Jiráskova otce, a 28. října pořádají velkou oslavu republiky.

Bohužel 5. dubna 1928 řádil v obci žhář. Dr.Vrba zaslal z Prahy peníze hasičům i poškozeným. Nakonec přispěl i na stejnokroje hasičského sboru, kterých toho roku bylo 23 činných. Dne 19. března 1929 je znovu zvolen starostou obce Miloslav Řeháček a beseda nastudovala hru Stilmondský starosta. Opozice byla poražena, a tak beseda nastudovala hru Žaludské eso a v prosinci 23. a 26. sehrála s velikým úspěchem hru Na horské faře. Kroje zapůjčil v Praze dr. Vrba, tak jako 3. dubna 1927 na divadlo Na statku a chaloupce. Dne 3. června 1929 se členové besedy účastní odhalení sochy myslivce Tomáše Svobody na Češovských valech a již dne 7. srpna 1929 beseda blahopřeje dr. Josefu Vrbovi a jeho novomanželce k svatbě, která se konala na Staroměstské radnici. Bylo mu 40 let.

Odborné publikace

Již roku 1917 vydává v Praze „právní prameny pro praxi inženýrskou" a roku 1928 vydává „Úpravu veřejné služby vodohospodářské a kulturně-technické v republice Československé" jako odborný rada docenta Českého vysokého učení technického v Praze.

Dr. Ing. Josef Vrba se do roku 1929 staral o spolkovou knihovnu besedy, která byla umístěna v jeho rodném domku čp. 13. Celá obec Slavhostice se roku 1929 připravovala na stavbu nové školy a pomáhá, jak může, a rovněž ministerský odborný rada ministerstva školství dr. Josef Vrba, Praha Podolí v Dolinách, čestný občan obce slavistické.

Konečně po velice tuhé zimě, kdy v obci pomrzlo na 3000 stromů, se obec připravuje na stavbu školy. Zastupitelstvo obce se rozhoduje a usnáší na naturální dávce stavebního materiálu jako písek, cihly, kámen. Na každých 10 Kč daně přímých povinností dodal 1 kubík lomeného kamene, 1 kubík písku, 1000 cihel atd. Navzdory stavbě nové školy je vydán návrh skupinového vodovodu pro obce Slavhostice, Chroustov a Židovice, na kterém pracuje jak ministr Bohuslav Bradáč ze Židovic, tak dr. Vrba. Nakonec ale pro velké obecní zadlužení vodovod uskutečnila jen obec Židovice.

Nová škola

Konečně je 3. května 1930 položen základní kámen k nové škole. Je to až neuvěřitelné, ale dne 3. září je stavba dokončena a 5. září proběhla kolaudace. Dne 7. září je škola slavnostně otevřena min. Boh. Bradáčem, okresním školním inspektorem Aloisem Slunkou, dále profesorem Václavem Zavadilem a starostou obce panem Miroslavem Řeháčkem. Přítomen byl rovněž dr. Josef Vrba, který pro zdar této akce udělal mnoho. Školu převzal pan učitel Josef Janoušek.

close Slavhostický kronikář Jiří Plachý vlastní spoustu vzácných dokumentů. zoom_in Škola dostala čp. 103. Půjčka na školu činila 350 tisíc Kč a zemská školní rada poskytla 25 000 Kč, 363 Kč daroval hasičský sbor. Členové besedy pracují na škole, a tak nebyl čas na divadlo. Slavnostní otevření se účastní téměř všech 505 obyvatel obce. Na doplacení stavby architekta Čeňka Musila z Jičína si obec vzala půjčku 150 tisíc. Již 15. května byl ministr Bradáč jmenován čestným občanem obce.

Roku 1933 odchází učitel Josef Vaňouček a na jeho místo přišel učitel Josef Janda. Na radu dr. Vrby je roku 1933 ustanoveno rodičovské sdružení. Ve školním roce 1932–33 bylo v první třídě 49 dětí a ve druhé pak 48 dětí. Rozpočet na školu činil 7035 Kč.

Dne 3. dubna 1933 skončil ve funkci starosty pan Miloslav Řeháček a předal funkci nově zvolenému Fr. Košátkovi. Ve volbách bylo odevzdáno všech 300 hlasů. Dne 30. června 1933 je pak zvolena místní školní rada, jejím předsedou se stal právě Miloslav Řeháček. Školní rada rozhodla vybudovat ve škole místní muzeum, které pak bylo za války převezeno do Kopidlna. Dne 7. ledna 1933 se dr. Vrba s manželkou účastní hasičského plesu, kde je přítomen i ministr Boh. Bradáč, ale i další slavný rodák ze Slavhostic, hudební skladatel Karel Jančák, člen Pražské filharmonie, který zde prvně zahrál skladbu „Pomněnky". Beseda toho roku má 33 členů a sehrála jen hru „Zelené království".

Roku 1934 žádá obec Slav- hostice o zřízení obvodové školy měšťanské, což se jí nepovedlo. Roku 1935 dne 27. června zemřel předseda a spoluzakladatel školy Mil. Řeháček ve věku 48 let, velký přítel dr. Vrby. Na pohřbu mu byl i Boh. Bradáč, který zemřel v neděli dne 20. října 1935 v Židovicích. Na jeho pohřbu dne 24. se zúčastnilo na 10 tisíc lidí včetně hasičského sboru a členů besedy ze Slavhostic. Již 10. května 1932 byl pohřben člen besedy, zakladatel divadla v obci, mecenáš školy, podnikatel, tesař a řezbář Fr. Černoch, jehož řezbářské práce chovalo školní muzeum a nyní jsou v muzeu v Jičíně.

Mimochodem ministr Fr. Černoch se narodil roku 1853. Rodiče mu záhy zemřeli, a tak jako sirotek sloužil jako obecní pasák. Nakonec ale díky pomoci občanů obce Slavhostice získal řemeslo tesařské. Jako mistr tesař založil velký tesařský podnik s 50 tesaři. S nimi začal po práci hrát divadlo a střádat peníze pro budoucí hasičský sbor. Již roku 1893 hrají první divadla a v roce 1898 předal prvnímu veliteli Josefu Hrdému, o kterém již také byla řeč, prvních 84 zlatých.

Úzce spolupracoval jako jednatel čtenářsko-divadelní besedy s dr. Josefem Vrbou. Přes nepřízeň osudu se vypracoval v podnikatele, který s tesaři šířil stavbu po celém okrese i za jeho hranicemi. Po celou 1. světovou válku pomáhal rodinám tesařů, kteří padli, a zvláště dětem, kterým dělal poručníka.

Přes svůj věk pomáhal na stavbě naší školy. Zemřel 7. května 1932. O tři dny později byl s velkou úctou pochován ve Vrscích. Na jeho hrobu byly věnce besedy, hasičů a dr. Josefa Vrby. Vazba na škole ve Slavhosticích je dodnes ukázkovou mistrovskou prací.

Zmíněný Josef Hrdý zemřel již 1. ledna 1932 ve stáří 81 let. Jako první z obce byl pohřben žehem za velké účasti občanů. Věnec besedy a hasičů stál 300 Kč. Bohužel 27. června 1935 náhle zemřel ve 49 letech předseda školní rady a zakladatel školy pan Miloslav Řeháček. Pohřben byl za velké účasti ve Vršcích 2. července Přítomen byl rovněž min. Bohumír Bradáč ze Židovic.

Ministr Bradáč započal roku 1932 již jako ministr národní obrany s urychlením budování pevností pro obranu našeho státu, které jsme pak museli odevzdat Němcům. Funkci poslance plnil svědomitě plných 24 let. Dokonce se uvažovalo, že vystřídá ve funkci presidenta republiky Edvarda Beneše. Jeho práce a úcta lidu přetrvala od jeho smrti do dnešních dnů. Jeho zdravý selský rozum bohužel chybí dnešním politickým reprezentantům.

close Socha sv. Jiří ve Slavhosticích, v provedení na koni, byla slavnostně odhalena již v roce 1863. zoom_in Však jeho jméno nesla i hasičská župa Libáňská č.19. Velice spolupracoval s naší obcí, hasiči, besedou a dr. Josefem Vrbou. Beseda na počest a památku čestného občana obce ministra Bradáče uvedla 25. prosince 1935 hru „Dědictví krve".

Roku 1936 objednává dr. Vrba hru „Osudem zrození" jako by cítil blížící se nebezpečí z Německa. Valná hromada besedy se konala 31. prosince 1936, na které jsou vybrány členské příspěvky, celkem 123 Kč. Předseda Jaroslav Strnad obdržel čestný diplom za 25 let činnosti, který mu přidal Fr. Brož a dr. Josef Vrba. Beseda navázala styk s ochotníky hasiči ve Vršcích, kteří ve Slavhosticích sehráli s velikým úspěchem hru „Jakubův dvůr". Jakuba si zahrál starosta Runčík. Vynikajících hereckých výkonů dosáhl dle kritiky Jan Runčík, Fr. Košek, Zábraha a slečna Lejsková.

Bohužel 14. září 1937 postihla republiku veliká ztráta. Toho dne zemřel zakladatel státu, president T. G. Masaryk. V obci se konala tryzna za prezidenta a byla zapálena smuteční vatra. Smuteční řeč měl člen besedy učitel Josef Janda a starosta obce Fr. Košátko, člen školní rady a školní dozorce.

Úmrtí Josefa Vrby

Po úmrtí dr. Josefa Vrby se konala společná schůze všech spolků. Jednalo se o nejlepší formě, jak uctít jeho památku. Jeho rakev byla převezena z Prahy do Slavhostic. Veliký průvod čekal na pohřební vůz již před obcí. Pak šel k jeho rodnému domu, a pak obcí na hřbitov Vrsec.

Vzhledem k napjaté politické situaci s Německem a Rakouskem vzniká zde font obrany dr. Ing. Josefa Vrby. Beseda okamžitě přispívá 300 Kč. Navíc 13. března 1938 sehrála divadelní hru s příznačným názvem „Černý vlk". V našem pohraničí se množí sabotáže, násilí a vybíjení českých obchodů; 13. září jsou první zranění a mrtví čeští vojáci, četníci a příslušníci Stráže obrany státu, tedy hraničáři. Henlajnovci řádí v řadě pohraničních okresů.

Vláda na tyto incidenty reagovala 13. září vyhlášením stanného práva. Rozhořel se krvavý boj o české pohraničí, ale i za svobodu vlasti. Těchto událostí se již dr. Josef Vrba nedožil. Však jednota lidu tak, jak k ní vyzval 3. listopadu 1918, byla obrovská a odvaha lidu a obránců vlasti veliká. Tisíce českých vojáků, z toho prvních 13 ze Slavhostic, odhodlaně bránili československé pohraniční i pevnosti, které budoval ministr Bradáč, ale zrada v Mnichově vykonala své. Navíc 23. září padla i vláda Milana Hodže. Vyhlášení mobilizace byla ukázkou odhodlání bránit se; 30. září 1938 došlo k podpisu potupné Mnichovské dohody a čs. jednotky musely opustit pohraniční oblasti.

Jen tak na okraj, do fondu na obranu státu přispěli občané republiky do 29. září částkou 550 mil. Kč. Další události na sebe nedaly dlouho čekat. O nich ale již dr. Vrba nic nevěděl. To nejhorší mělo teprve přijít, a přišlo.   kronikář Jiří Plachý, Slavhostice