Proč vyjede 501 lidí na tuhle vzpomínku? (Startovalo jedno dvojkolo se smíšenou posádkou.) Protože Jičín je město sportu. Ujal se tu pojem VŠESPORTOVCI. Přespolní běhy, lezení ve skalách, běžky, orientační běh a další. Na to nejsou sportovní specialisti. Tak koná každý, kdo má vztah ke sportu a k přírodě. A proto Hillova vzpomínka. Proto Spousta přezdívek, proto skvělé sportovní party. Naše město může být hrdé, že parta, nijak organizovaná, dovede připravit tak velké a skvělé setkání.

Využívá se dnes už běžná technika. Takže výsledky jsou účastníkům k disposici krátce po dojetí posledního. A věru není cílem jen vítězit. Krásně shrnul to jeden šedesátiletý účastník: „Nejde mi o pořadí, jde mi o čas.“ Každý si měří svou zdatnost. Porovnává si výsledky v jednotlivých ročnících. Že by míra stárnutí? Nebo přece jen skryté, či zjevné soupeření?

Humor. Ten je vidět v přezdívkách mezi sportovci. V trikách, které si party vyrábějí. V „tůráči“ startuje každý za tým který si sám vymyslí, parta vytvoří. A tak jede tým Kaine posera fahren, Pobřeží lihoviny, Už zase jedu za legalizaci ….. (otočil se, nestačil vyfotit). Je tedy Tůráč i společenským protestem? Je součástí našeho života, která si nebere servítky. Soudím, že ta dobrá Pravdivá, optimistická. A nadějná. Sport. Úsměv. Ne plané řeči politiků.

Setkávám se a hovořím se zajímavými lidmi. S lékařem, v Jičíně oblíbeným, který tráví denně 2 hodiny v autě, protože dojíždí do Hradce. S pedagogem Karlovy university, filozofem platonského založení, který je muzikantem a závodníkem z potěšení. Hovořím s dívkou, která pracuje po televizi Nova, už má za sebou reportáže a vysvětluje mi, že to může být předstupeň dostat se do veřejnoprávního media. Jirka Louda (82 let, nejstarší závodník) mi vysvětluje, že volil pastorek (zadní kolečko) o 2 zuby větší a měl v kopcích potíže. Vedle stojí D a směje se. On loni v kopci o 4 zuby přišel, nepřibrzdil včas, ale už má chrup bez mezery a pěknou holku.

Tak to je Tůráč. Ale pojďme na fakta.

V pátek se na časovku přišlo prezentovat 213 lidí, to je zatím nejvíc. Dojeli všichni. Včetně těch, kteří poctivě tohle číslo odpresentovali a pak se postavili do fronty na startu. Bafuňáři. To nejsou ti poltičtí „bafuňáři“, papaláši, kteří „řídí“ náš sport. To jsou ti, co čekají na posledního závodníka, pak posbírají papírky a konečně si dají pivo. Bez nich by žádné závody nebyly.

V sobotu kázeň. Prezentace na Matějáku na čtyři stoly. Muži do 60 let kola formule Schwarz. Stará, dobrá, klasická. Za nedodrženín penalizace v minutách. Brzdy, blatníky, svítidlo, zvonek … . Bylo vytištěno 500 map, všechny využity. Tedy tolik závodníků letos odstartovalo. Přišel za mnou pak přítel, skoro s pláčem, že už ho nevzali. Povídám, že i ta masovost má meze. Z bezpečnostních, organizačních a jiných důvodů. „Až odstartujou, projedeš si to sám.“ „Nojo, ale nebudu ve výsledcích.“ Tak i tohle je sport. Ten pravej.

Američtí fotbalisti na tréninku v přilbách uvolnili místo. Už 5 roků je v Jičíně Americký fotbal, kde se míč může vzít do ruky. Naši závodníci v počtu 500 u lajny na jižní straně Matějkova cvičiště. To je panečku masa lidí od jánevím po dvaaosmdesáti let. Fantomas řekne TEĎ. a všichni se řítí k porůznu naskládaným kolům. Protože vrata z Matějáku jsou široká jen 4 metry. Takhle se startuje slavný motocyklový závod La Man a v Jičíně Tour de Biere.

V cíli na koupališti se odebírají kola, k povinnému lahváči se dobíhá. Čistý čas se měří po položení prázdné láhve. Pil se Klasik 10. Předběžné výsledky visí po 15 minutách. Pánové padají do trávy, jsou poléváni obyčejnou vodou a dožadují se nealkoholického pití. Jsou zvedáni manželkami a milenkami, objímáni, líbáni. Některým vložena do náruče miminka. Podobně i dívky, ženy. Skvělý pohled, velká radost.

Nejrychlejší v mužské kategorii byl Václav Cyrany, povoláním čerstvý pan doktor. Na dotaz co se mu na trati nejvíc líbilo? „Moje přítelkyně.“ Má vkus. Pak už se vítěz jen usmíval a říkal hezká slova, která jsem nestačil zaznamenat. Že ho vyburcovala konkurence, že všem děkuje, že mu nabídli vřelé přijetí. Láskyplnou náruč. Že děkuje svému mentálnímu koučovi Lubovi Pokornému … . Co se na trati nelíbilo? Bezohlední motorkáři u Sedmihorek.

Nejrychlejší z žen byla Alenka Macounová, která by se mezi muži umístila na 15. místě.

Tour de Biere je velká jičínská sportovní událost. Ale i společenská. Nejen kvůli mejdanu při kterém se tancovalo a byly předávány ceny. Úžasné ceny. Ale fotbalisti si vydělají víc.