Setkání však nepřineslo žádné nové skutečnosti. Obě strany setrvávají na svých stanoviscích, a tudíž k dohodě nedošly.

Téma bioplynové stanice jitří atmosféru v Jičíně už několik let. Záměr firmy se setkává s odmítavým postojem vedení města, ale i řady občanů. Projekt je ale připraven a jeho odstartování visí na vlásku. Zbývá jediná záležitost: jičínský stavební úřad musí udělit souhlas s umístěním stavby. Investor ho nedostal, ale obrátil se na krajský úřad, který v rozhodnutí úředníků našel pochybení a věc vrátil do Jičína k přepracování. Toto kolečko se opakuje už potřetí.

Proto nepřekvapí, že při pondělním veřejném řízení nepadly prakticky žádné nové argumenty. „Chci jenom zopakovat, že názor města se nezměnil.

Odmítáme projekt biostanice v takovém znění, v jakém je navržen," uvedl starosta Jiří Liška. Radní Ladislav Brykner byl ještě radikálnější. Přítomní Jičínští oba proslovy odměnili bouřlivým potleskem.

Investorskou firmu zastupoval Vojtěch Drahoňovský. V sále si zřejmě musel připadat jako v minovém poli. Vsadil na stoický klid, k obecenstvu pronesl jenom pár slov. „Je tomu více než pět let, co jsme výstavbu zařízení začali projednávat. Pro všechny z nás to bylo vyčerpávající," sdělil publiku. „Smyslem bylo efektivně využít bioodpad. Mám radost, že se nyní ve městě objevily letáky o tom, že město chce zpracovávat tento druh odpadu v kompostárně. Ale něco mi tam chybí," rozvedl svou myšlenku.

„Kompostárna je dobrá věc, ale uvědomme si, že energie, kterou bychom mohli z bioodpadu získat, se tím ztrácí," řekl Vojtěch Drahoňovský.

Podle očekávání ale jeho slova nepadla na úrodnou půdu. Všichni mluvčí z řad veřejnosti vyjádřili krajní znepokojení kvůli možnému zápachu. Dalšími body kritiky byly svážení odpadu ze širokého okolí, malý vliv projektu na zaměstnanost v Jičíně a ohrožování rodinného života i turistické reputace města. Nic z toho není novum, všechny tyto obavy zazněly už při minulých veřejných jednáních i protestních akcích.

Vojtěch Drahoňovský na žádný z těchto proslovů nereagoval s tím, že všechny odpovědi jsou už zpracovány v projektu. Nevyužil ani příležitost okomentovat výstup právního zástupce Martina Soppeho, jenž hovořil za město.

Nepředjímat

Jednání moderoval Otto Zákoucký, vedoucí stavebního úřadu. „Prosím, zmínky o zápachu jsou předjímání. Obavy veřejnost už vyjádřila, její postoj je zřejmý. Nyní pouze musíme posoudit, zda stavba není v rozporu s územním plánem města, a proto prosím jenom o příspěvky technického rázu," řekl.
Otto Zákoucký tím upozornil, že věc už opustila politické vody, nyní je vše na racionálním posouzení. To, že bioplynová stanice je v nelibosti zastupitelstva a řady občanů, v současnosti není pádným argumentem.

Osekáme-li celou kauzu na kost, její základ nyní spočívá v tom, že město a investor se rozcházejí v hodnocení zařízení. Firma Orchideus tvrdí, že jde o budovu pro výrobu tepla a elektrické energie. Město na druhou stranu nastává názor, že jde především o zařízení pro zpracování odpadu. Pokud by stavební úřad dal za pravdu firmě, stavba by nebyla v rozporu s územním plánem, pokud městu, pak ano. Představitelé Jičína v minulosti zařídili změnu územního plánu ve snaze záměr firmy zablokovat. Bez úspěchu. „Vstupním materiálem je odpad a fermentory jsou zařízení jednoznačně související se zpracováním odpadu," vyjádřil postoj města advokát Martin Soppe.

Na tahu je jičínský stavební úřad.

Informace o bioplynové stanici
Plánovaná kapacita bioplynové stanice byla původně 27,8 tisíc tun odpadu za rok, záměr byl ale při posuzování vlivu na životní prostředí zafixován na objemu 21 tisíc tun odpadu ročně. Samotné město Jičín vyprodukuje ročně pouze cca jeden tisíc tun biologicky rozložitelného odpadu, s okolními obcemi maximálně tři tisíce tun, z něhož podstatná část je zpracována v jičínské kompostárně.
Autoři projektu počítají s tím, že by se do Jičína svážel ke zpracování biologický odpad z celého okresu Jičín. Investoři popírají, že by se ve stanici měla zpracovávat prasečí kejda, exkrementy chovů drůbeže nebo uhynulá zvířata.
Hlavními složkami odpadu by měly být – biologicky rozložitelný komunální odpad (např. vytříděný odpad z domácností), kaly z ČOV, zelená tráva ze zahrad a veřejných prostranství, siláž a zemědělské bioodpady, odpady ze zpracování masa a prošlé potraviny jako ovoce, zelenina, mléčné a pekárenské výrobky.  (md)