Jsou tu ještě jiná auta – pojízdné maringotky na bydlení. Asi mají uvnitř splachovací záchod řízený počítačem. Kromě toho ale klasické stany, vedle jsou kola. A jeden vůl, který si na noc rozbalí karimatku a spacák. Protože nemá stan, tak jediný ze všech vidí ze spacáku přímo hvězdy.

Tábořiště Svitačka pod Troskami dnes. Ale jinak – úžasné tábořiště ve starém duchu. Vedle stanů nebo těch maringotek je oheň, tam si lidi opékají a pak večer povídají. Když přijdou z Křenovského šenku, kde byli na točeném. Žádná muzika hlasitě z rádia nebo nějakého přehrávače.

Kozí stádo
Jako každý rok je na Svitačce ubytováno kozí stádo. Děti kozy baví, nosí jim do ohrady trávu. Navečer se koná kozí výlet. Každé dítě dostane jednu kozu na vodítko, jdou okruh a kozy si vybírají nejšťavnatější trávu.

Další atrakcí je lukostřelba. Michal přinese luk a učí děti střílet do balíku slámy. Má to tu „nevýhodu", že děti pak nutí tátu, aby jim podobný luk udělal, nebo koupil. K dalším atrakcím patří tenisák v punčoše, pověšený na stožáru. Singltenis. Zabere minimum místa a nepotřebujete spoluhráče.

Michal je tu správce a má pěknou ženu s takovými culíky. Ta nejdřív kmitá s hadrem a pak vezme kolečko a uklízí okolo ohnišť. Říká: „Michal je tu pro komunikaci, já pro práci." Práce je vidět. Umyvárna a všechno se blyští čistotou. Třeba čuráte a najednou si všimnete, že na okýnku jsou pověšeny svazečky levandule. Ale kytku do rozpraskané vrby vymyslel Michal.

Vše pro hygienu
Jo, žlab s kohoutky, kde si přepečliví táborníci ráno čistí zuby, je přesunut pod přístřešek. Vedle žlabu je stolek, papíry, pastelky a cedule: Nemalujte po skalách, malujte na papír. Nad stolem je knihovnička, kdyby pršelo. Ano, na tábořišti knihovna. Troskovická rarita. Velká série Zanegreyek.

Jedna stinná stránka. Apoléna (oblast s úžasnými tvary skal) je zavřená od roku deset. CHKO dost nepříjemným slovem na cedulce vysvětluje – ničíte přírodu, lámete skály, tak sem nebudete chodit. Copak já můžu za toho lamače?   Bohumír Procházka