„Děvčata z prvního ročníku opouštěla výuku 13. října. Připravily jsme si materiál, takže doma mohly dělat ruční práce, návrhy i nákresy. Jsou to holky, s kterými jsme se viděly tři týdny. Nemohu po nich chtít zázraky, protože ani nevím, jaké mají doma vybavení,“ vypraví mistrová.
Poučena z jarní výluky hned s prváky zasedly ke strojům. „Holky jsou šikovné, obor se šly učit s tím, že je to baví a je to na nich vidět i na jejich práci. Tady nejsme až tak moc pozadu,“ hodnotí situaci Stanislava Štrynclová.
Horší to bude příští týden, až nastoupí k šicím strojům druhák a třeťák. Tady švadleny postihl výpadek už na jaře a výuku musí doplnit. Mistrová tvrdí, že v praktické výuce nelze nic vypustit, posunout nebo přeskočit.
„Od září jsme doháněly výuku za březen až červen, a když už jsme byly před finále, tak nás zase zavřeli. Nehneme se z místa, začaly jsme teprve šít výrobky ve skutečné velikosti, děti neumějí zkoušet, stříhat,“ vyslovuje své obavy.
Třetí ročníky kvůli koronaviru pracoval mimořádně i o prázdninách, tam je to prý s výukou o poznání lepší.
„Nejhorší jsou na tom druháci. Mám noční můry z toho, co budu dělat a jak to budeme doplňovat. Možnosti, že by si děvčata něco nadělala, nejsou reálné. Děti jsou po šesti hodinách výuky unavené, nesoustředí se, nelze práci natáhnout po odpoledni,“ přemítá mistrová, která vyslovuje obavy i ze závěrečných zkoušek třeťáků. Tady se zadává samostatná odborná práce, kterou si musí před zkouškami krejčové připravovat. „Dva měsíce si na ni pracují, ale ony vlastně ten výrobek zatím ještě nešily. Netuším, jak to všechno zvládneme,“ zoufá si Stanislava Štrynclová.
„Mám hrozné obavy, děti mají také obavy a už přišly s dotazy, jak by si mohly učivo zopakovat. Dokonce některé si chtějí zopakovat celý ročník,“ přiznává. Přitom právě prostor na praktické opakování chybí.Vendula Gotvaldová je vyučená cukrářka, která chtěla dál studovat. Vybrala si obor krejčí.
„Distanční výuku jsme zvládaly dobře, s praxí to bylo horší. Dostaly jsme za úkol šít knoflíkové dírky a udělat si návrh na polštářek. Těšily jsme se na návrat do školy,“ říká s rozšitou prací v ruce.Jeden výuční list už má v kapse i prvačka Kateřina. „Je to hodně odlišné, ale mě to tady baví, můžu tu spojit malování a šití,“ uvedla a ukázala nám polštářek s vlastním malovaným motivem.