Východočeští studenti ovšem neprotestují a poplatky bez námitek, alespoň těch veřejných, platí. „Chci mít školu z krku, a tak neremcám a platím, vždyť mi chybí dodělat rok,“ říká student královéhradecké univerzity. Na ní může poplatek za překročení standardní doby studia prodloužené o jeden rok dělat až 25 tisíc korun.
Podobné zkušenosti mají i v Pardubicích, kde k červnu evidují přes pět set studentů, kteří si studium neúměrně natahují. Jestliže navštěvují fakultu chemicko – technologickou, musí sáhnout do kapsy pro 15 300 korun.

Platí všichni, nikdo neprotestuje

Ochotu studentů platit za překročení studijní doby potvrzuje tisková mluvčí pardubické univerzity Valerie Wágnerová. „Žádné soudní spory, které by byly vyvolány ze strany studentů, kterým vznikla povinnost zaplatit poplatky za studium, nebyly a nejsou řešeny. Nemáme vážné signály ani o tom, že studenti, kterým byl vyměřen poplatek za studium, platit odmítají,“ uvádí Wágnerová.
Peníze vybrané od těchto studentů výrazně posilují stipendijní fondy fakult. V Hradci Králové si takto univerzita přišla v roce 2006 na tři a půl milionu korun. V případě, že by zaplatili všichni studenti, jimž byl poplatek vyměřen, přišla by si pardubická univerzita v tomto akademickém roce dokonce na částku kolem 10 milionů.
Jak by školy zareagovaly, kdyby se do sporu o poplatek dostaly, není jasné. „Nemá cenu předjímat. Univerzita se řídí zákony a vnitřními předpisy a bude to dělat i nadále. Žádné stanovisko jsme k tomuto problému zatím nezaujali,“ objasňuje postoj Univerzity Hradec Králové její mluvčí Ondřej Tikovský.

Řešení? Školné


Řešení? Školné
Předejít podobným problémům může v budoucnosti zavedení školného. „Školné by nemuselo být nijak vysoké, ale pocit, že chráním a opatruji investici, studentům rozhodně pomůže,“ říká Anna Benešová, zakladatelka Vysoké školy veřejné správy a mezinárodních vztahů.