Mimořádné škody způsobila kombinace rychlého nástupu jara, které uspíšilo kvetení zhruba o tři týdny, a následných mrazů, které udeřily v posledním dubnovém týdnu.

„Byl to stoletý mráz,“ povzdechl si Martin Ludvík, předseda Ovocnářské unie České republiky. „Opakovaně k nám vpadl arktický vzduch s nočními teplotami od minus pěti do minus osmi stupňů Celsia. Vegetace odpovídala úrovni obvyklé v druhé polovině května. Ovocnáři jsou zvyklí bojovat proti přízemním mrazíkům, kdy se dá něco uchránit a příroda to může vykompenzovat na tom, co zbude. Ale toto je naprosto fatální poškození a veškerá nákladná opatření byla neúčinná,“ popsal Ludvík, který je zároveň předsedou představenstva odbytového družstva EB Fruit, které tvoří 12 ovocnářských firem obhospodařujících 600 hektarů sadů na Jičínsku, Hradecku, Semilsku a Liberecku. Právě východní Čechy patří k nejpostiženějším oblastem u nás.

„Kdyby nebyla vegetace napřed, škody by byly vážné, ale jsem přesvědčen, že by většina pěstitelů polovinu úrody sklidila a byli by schopní to zvládnout sami. Toto však byla naprosto extrémní situace a pro ovocnáře doslova katastrofa,“ dodal.

Zničeho je devadesát procent úrody

Členové zmíněného odbytového družstva EB Fruit mají prý zničeno 90 procent úrody a škody jdou řádově do desítek milionů korun. „Situace je velmi špatná. Největší škody jsou v Královéhradeckém, Pardubickém a Středočeském kraji. Bohužel tady mnoho ovoce nezbývá. Výši škod v jednotlivých oblastech ještě nemáme vyčíslenou, ale v republice bylo mrazem zničeno 80 a 90 procent ovoce, což znamená, že určitě přesáhnou jednu miliardu korun,“ potvrdil Ludvík.

Sadařům na Jičínsku mrazy zničily zejména jabloně, které se pěstují na zhruba polovině ploch a tvoří 80 procent produkce. Velmi poničené jsou i peckoviny. Ve východních Čechách se to týká zejména švestek, višní, třešní nebo meruněk.

Ovocnář Petr Kareš z Ostroměře na Jičínsku odhaduje své škody na zhruba tři miliony korun. „Dopadli jsme jako sedláci u Chlumce. Jablka jsou navzdory různým opatřením prakticky pryč, u hrušek máme poškození asi 70 procent, u třešní, které jsme neošetřovali je to až sto procent, u ošetřených výživou asi 60 až 70 procent stejně jako v případě švestek,“ vypočítal Kareš.

Sady nyní musí nadále ošetřovat, plánuje omezení investic a do budoucna je prý potřeba je zmenšit a zintenzivnit hospodaření, aby se daly lépe využívat ochranná opatření.

„Pro nás to znamená, že si nepronajmeme další plochy. Ty stávající je potřeba uhlídat, ošetřit a stihnout sklidit. Musíme změnit strategii a být tvrdě připravení na klimatické změny,“ tvrdil zkušený pěstitel.

Bez pomoci řada ovocnářů skončí

Pro mnohé pěstitele může být neúroda likvidační, zvláště pokud by nedostali pomoc. Podle Martina Ludvíka záleží na struktuře jednotlivých zemědělských podniků. „Pokud mají i jinou rostlinou nebo živočišnou výrobu, nemusí to být až tak fatální, ale je tu spousta menších zemědělců a rodinných farem, které se věnují výhradně ovocnářství a nemají jiný zdroj příjmů.“

Ministr zemědělství Marek Výborný už oznámil záměr finanční pomoci ovocnářům či vinařům. Peníze by měly přijít od státu i Evropské unie. „Záleží na tom, jak se k tomu unie postaví. Žádost o pomoc se netýká jen České republiky, ale i Polska. Pokud by zemědělci zůstali bez pomoci, je možné, že mnozí budou donuceni skončit, anebo budou přemýšlet o tom, že sníží výměru svých sadů,“ podotkl šéf českých ovocnářů.

Obavy o odrůdu rondo

Na vinohradu v Radimi u Jičína pěstuje Petr Mráz a Vratislav Kříž na dvou hektarech čtyři odrůdy révy vinné. Zatímco solaris, souvigner gris a marlen jsou sice poškozené, u odrůdy rondo se obávají, že přijdou nejen o úrodu, ale celé rostliny.

„Doufáme, že nějaká úroda ještě bude. Tři odrůdy už mají lístečky a někde se objevuje i hrozýnek, ale u ronda to vypadá špatně, tam už nejde o sklizeň. Budeme v minusu o pět nebo šest tun, což je zhruba tisíc litrů vína. Pokud bychom však přišli o celé rostliny, ocitli bychom se zpátky v době, kdy jsme vinohrad zakládali. Další čtyři roky bychom čekali na víno,“ popsal Petr Mráz.

Přestože vinaři i ovocnáři se snažili na očekávané mrazivé noci připravit, pálení svící nebo biomasy, promíchávání vzduchu nebo zadýmování nepomohly. Pokud by se stejný charakter počasí opakoval, byli by podle Martina Ludvíka pěstitelé stejně bezmocní jako letos.

„V takové síle a fázi vegetace nejsme schopní tomu zabránit a nemá to žádné řešení. Nejsou žádné odrůdy, které by takové situaci dokázaly čelit,“ upozornil předseda unie ovocnářů.

Podle Petra Kareše by mohly současné problémy vézt k dalšímu ubývání sadů, které trvá již několik let. „Někdo zatne zuby a pojede dál, ale třeba ovocnáři v důchodovém věku budou přemýšlet, jak je zrušit a vyvázat se z dotačních závazků. Sady budou postupně zmenšovat i větší firmy zabývající se i další činností, které dají přednost plodinám s lepším zhodnocením,“ konstatoval.