Ivan Medek v předmluvě ke knize Ke hvězdám a do mraků uvedl, že „Generálmajor Vlastimil Veselý, D.F.C., A.F.C. patřil k nejdůležitějším československým letcům v bitvě o Británii."

Většina čs. letců šla do exilu bojovat proti Hitlerovi přes Polsko a Francii v domnění, že válka proti Hitlerovi je nezbytná. Na fotografii, pořízené polským autorem, je patrný domicil Jičín a není bez zajímavosti, že tento fotograf byl agentem Gestapa. Němci tak měli dokonalý přehled o našich pilotech!
Vlastimil se dostal zprvu do Afriky, musel vstoupit do cizinecké legie s tím, že jakmile vypukne válka, bude zařazen do francouzského letectva. Tak se také stalo a 5. července 1940 mu bylo uznáno jediné vítězství dosažené čs. letci nad italským letectvem. U mysu Bon nad Středozemním mořem zaútočil na italskou SM 79, za což dostal francouzský válečný kříž.

Po porážce Francie se spolu s ostatními letci dostal přes Casablanku a Gibraltar do Anglie, kde konečně mohl opravdu bojovat. Protože měl noční pilotní výcvik, splnilo se mu přání a dostal se k noční stíhací letce č. 96 v Cranage.

Sestřelen
12. března 1941 byl v nočním souboji s německým He 111 sestřelen díky nezkušenosti a mládí svého střelce, který nereagoval na pokyny ke střelbě. Brzy na to byl sestřelen i jeho bratr Erazim Veselý, který létal jako navigátor u bombardovacího letectva. Oba válku přežili, ale jen Vlastimil mohl po uzdravení zase létat. Bylo to koncem r. 1941, kdy se dostal k 68. česko- anglické noční stíhací peruti, kde později vykonával i velitelskou funkci. Létal zde na výjimečných strojích Beaufighter a dočkal se svých prvních větších úspěchů a sestřelů. 30. dubna 1942 sestřelili 4 německé letouny a jeden poškodili. 24. července 1942 pak „honil" nový typ německého letadla He 177 až do Holandska a tam i díky svému výjimečnému navigátorovi Nečasovi tento neobvyklý letoun zničil.

Kvalita pilotů se však neměřila jen podle počtu sestřelů, ale i podle nalétaných operačních hodin a velitelských schopností.

Další životní kroky
Vlastimil Veselý po ukončení aktivního létání byl 12. ledna 1944 přidělen k Empire Flying School a tuto školu absolvoval jako výtečný, celkově 4. v pořadí ze 43 frekventantů. Později působil na inspektorátu letectva v Londýně. Jako major letectva působil pak v roce 1945/6 jako čs. letecký atašé v Paříži a 15. května 1946 byl ustanoven už jako podplukovník velitelem leteckého pluku v Plzni. Po r. 1948 byl varován svým spolužákem, členem OBZ (později se jim říkalo „kontráši"), emigroval a od 8. listopadu 1948 byl přijat zpět do RAF, kde pracoval až do roku 1968, kdy odešel do penze. Zalíbilo se mu v Austrálii. Zde žil až do své smrti 12. prosince 2001.

Přezdívka Aťa i Hejtman
V Jičíně byl znám mezi sportovci pod přezdívkou „Aťa", mezi letci pak jako „Hejtman" a v anglosaských zemích jako „Bill". 7. března 1992 byl povýšen do hodnosti generálmajora letectva. V r. 1993 mu bylo uděleno čestné občanství města Jičína a „Aťa" pak poslal starostovi Jičína Ivanu Matějkovi symbolický australský bumerang.

V pondělí 14. října bude od 18 hodin v jičínské knihovně V. Čtvrtka vernisáž výstavy dokumentů a fotografií o Vl.Veselém, kterou připravil Martin Vrána z Brna. 

Vystoupí na ní mimo jiné historik Eduard Stehlík a zvány jsou i osobnosti, které se v roce 2006 zúčastnily prezentace knihy o tomto pilotovi Ke hvězdám a do mraků – Dominik Duka a Renáta Vesecká.

O hudební dobové evokace se postarají Jana Kracík a Pavel Krčmárik, moderovat bude Hana Fajstauerová.   Jaroslav Veselý