Kašnu najdete v dolní části zámeckého parku, na Valdštejnově a Žižkově náměstí, v polovině Fügnerovy ulice a Pod Koštofránkem. Z pítka se můžete napít v ulicích Sv. Čecha a Tylova.

Obyvatel Jičína i častý návštěvník v tomto výčtu snadno najde ono „problémové dítě". Je jím kašna ve Fügnerově ulici na prostranství před Knihovnou Václava Čtvrtka.

„Ta kašna je opravdu skvost. Nevím, proč ji město neopraví, nebo neodstraní. Je to ostuda," sdělil již před časem redakci Pavel Janík.

Musíme mu dát za pravdu. Nyní je kašna, postavená v roce 2005, ještě pod zimní střechou, ale není problém si vzpomenout, že trysky opravdu nevytváří umělecký dojem, nýbrž vyvolávají rozpaky nad svým skomíráním.

Technické služby města Jičína i radnice jsou si toho vědomy, ale nápravu v blízké budoucnosti čekat nelze. Byla by totiž nákladná, nehledě na to, že by se stavební pracovníci museli zabořit do nedávno opravené ulice.

„Kašna před knihovnou opravdu nefunguje ideálně, a to díky neukázněným spoluobčanům, kteří ji v minulosti používali k očistě těla. Trysky jsou bohužel zaneseny hodně hluboko. Technické služby se několikrát pokoušely je vyčistit, ale marně. Technologie kašny je umístěna v knihovně, tedy celé vedení je pod zrekonstruovanou ulicí," popsala celý systém tisková mluvčí městského úřadu Magdaléna Doležalová.

Potíže s neukázněnými občany provázejí i kašnu v zámeckém parku. Její podoba v létě přímo vybízí k malému osvěžení, avšak zároveň správcům z technických služeb znemožňuje ji přes chladné měsíce zazimovat stříškou, což je normální opatření u všech ostatních kašen. Někteří návštěvníci do kašny vstupují a, ať už bezděky, či z rozmaru, ničí dekorativní osvětlení.

Z čeho se skládá údržba kašen?

Údržba město ročně přijde celkem na 200 tisíc korun. Částka se za poslední roky nezměnila. Zprovoznění kašen se uskuteční vždy v dubnu, zazimování na přelomu září a října. Údržbové práce se týkají především natírání, čištění, úpravy vody a opravy technologií. To je obvykle nejdražší záležitost. Kašny totiž obsahují nejen vodní, ale také elektrické rozvody, dále čerpadla, filtrační systémy a již zmiňované osvětlení.

Pro turisty zřejmě nejznámější jičínskou kašnou je ta na Valdštejnově náměstí. Pochází z roku 1835, autorem je sochař Jan Sucharda a její účel byl už od počátku ozdobný. V jejím středu se tyčí socha řecké mořské bohyně Amfitríty. Důležitá oprava i modernizace díla se uskutečnily v roce 1990.

K čemu vlastně slouží městské kašny?
Kašny jsou zařízením, které si většina lidí vybaví jako běžnou součást města. Ačkoliv dnes je jejich význam čistě estetický, dříve měly mnohem praktičtější účel. Když v pozdním středověku nastal růst měst, bylo potřeba pro obyvatele zajistit dostatek vody. Kašny byly dřevěné, nebo kamenné zásobárny blahodárné tekutiny. Byly napojeny na jednoduchý vodovod. Paradoxem je, že jak s rozvojem technologie klesala jejich důležitost, tím více se stávaly uměleckými díly.