O tom, proč petice vznikla a jak se žije pod křídly vzlétajících letadel, v rozhovoru promluvil zástupce petičního výboru Milan Berný a starosta Podhradí Michal Rambousek, který se kauzou zabývá už od jejího začátku v roce 2020.

Co vás přimělo k vytvoření petice za zachování stávajícího provozu a fungování jičínského letiště?
MB: Nemyslím si, že se jedná pouze o spor Aeroklubu a letecké školy Flying Academy. Právě naopak. My jsme spustili petici, protože se domnívám, že to je primárně záležitost občanů. Letiště je usazené mezi několika hustě obydlenými obcemi, tak by měli mít občané možnost mluvit do toho, za jakých okolností bude nájemce letiště fungovat. Neříkám, že by ho měli omezovat v 90 procentech činnosti, ale měli by mít silné slovo. Dostali jsme se k veřejně dostupným informacím o tom, že současnému nájemci, Aeroklubu Jičín, končí smlouva. A dozvěděli jsme se, že je ve hře nový potenciální nájemce. Takže nám nezbývalo nic jiného, než si zjistit, o koho se jedná a zda-li nehrozí potenciální rizika. Proto jsme začali konat.

Čeho se nejvíc obáváte?
MB: Domníváme se, že by vstup tak velké letecké školy do našeho regionu nebyl přínosem, ale přesně naopak. Pro občany vesnic sousedících s letištěm hrozí zvýšení hlukové zátěže a snížení komfortu žití. Hrozí nebezpečí vyššího výskytu smogu a navýšení provozu. Letadla by mohla létat nejen v sobotu a v neděli, ale i ve všední dny nebo v noci. A letecká škola s sebou samozřejmě přináší také riziko defektních situací, nehod a v neposlední řadě přítomnost cizích státních příslušníků v našem regionu. Ani jedno z toho nechceme.

Zástupci společnosti Flying Academy se snaží obavy o vyšší hlukovosti nebo smogu rozptýlit vysvětlováním technických náležitostí moderních letadel. Uklidňují vás tyto sliby?
MB: Už se objevily pokusy napadnout technická data, která jsme použili při psaní petice. Dosud tu totiž nefungoval žádný relevantní zdroj informací.Ale za občany musím říct, že je nám v zásadě jedno, jestli jejich letadla budou velká, větší nebo největší. Prostě tu další nechceme. To nás vedlo ke krokům, které jsme podnikli. A velká podpora lidí nás usvědčuje v tom, že ty kroky byly správné.

Na jakých úrovních momentálně boj o jičínské letiště probíhá?
MB: To je hodně důležité, nechci, aby to působilo tak, že dělám někomu něco navzdory. První linie je ta naše, občanská iniciativa. Vznikla petice, informační web a tak dále. Druhá linie je politická, v té jsou místní zastupitelé, starostové měst a obcí, kteří jednají už delší dobu. A třetí, poslední linie jsou samozřejmě zájmy Aeroklubu, který tu je už více než 50 let a chce dál pokračovat ve svém provozu.

Obraceli jste se i na ministerstvu dopravy, které bude rozhodovat o tom, kdo bude nadále provozovat letiště?
MB: V příspěvcích starostů na nově spuštěných webových stránkách jsou zmíněné všechny postupy a komunikační kanály, včetně ministerstva dopravy. Ale jako občané tu nejsme od toho, abychom něco psali na ministerstvo. My jen vytváříme tlak zespodu a chceme ukázat, co tady nechceme. Snad nám bude vyhověno. Nemáme možnosti jako starostové nebo hejtmani a tak, ale snažíme se na ně působit.

Takže jde hlavně o to, že tu nechcete konkrétně společnost Flying Academy?
MB: Ne, v zásadě je mi jedno, o koho se jedná. My jen víme, že tady chceme maximálně tolik letadel, co je tu dnes. A že chceme, aby byly dodržovány dohody, které tu léta fungují. A protože nemáme jistotu, že by jakýkoliv nový provozovatel tyto dohody dodržoval, nezbývá nic jiného, než se proti tomu postavit

Jičínské letiště je součástí veřejné infrastruktury a možnost ji využívat by měly mít i jiné subjekty, než je aeroklub. Proč se tolik bráníte tomu, aby jej využívalo více společností?
MB: Nejen že nechceme, aby létalo více letadel. Ale přejeme si, aby létali jenom v některé dny, aby nelétali v nočních hodinách, aby nedošlo ke zpevnění a osvětlení přistávací plochy. Nejdůležitější je komfort žití občanů. Letiště je nešťastně usazené mezi vesnicemi, na rozdíl od jiných letišť, která jsou většinou na kraji města daleko za zástavbou. Proto musí platit jiná pravidla.

Jakou máte dosavadní zkušenost s provozem letiště?
MB: Stejně jako většina lidí, kteří podepsali petici, tu zkušenost mám. Buď jsou to místní, nebo tady mají nemovitosti, nebo mají k našemu regionu nějaký vztah. A ta zkušenost je taková, že aktuální stav je pro nás maximum, co můžeme snést.

Jičínské letiště
Obavy vnímáme. Zvýšení provozu na letišti Jičín nechystáme, zní z ministerstva

Na schůzku s občany přijeli v minulých letech také zástupci firmy Flying Academy a chtěli se domluvit. Byli jste na této schůzce?
MR: Ano, byli jsme na ní oba dva. Já jsem ji zorganizoval a za obec přišli i další zastupitelé. Celkem to byly dvě schůzky, na první nám představili vizualizace nového hangáru, který chtěli postavit za účelem provozování letecké školy. Chtěli tu rozjet byznys, s tím jsme ale nesouhlasili a jasně jsme jim vysvětlili, že současný provoz je pro nás maximum únosnosti. Vím to i jako starosta, kterém lidé občas volají a stěžují si, že už i ten současný provoz je pro ně někdy příliš. Větší provoz už lidé nestrpí a obávám se, že kdyby zde byla letecká škola, bude létat letadlo za letadlem, Snažili jsme se jim to vysvětlit. Bohužel jsme se neshodli. Pak požádali o druhou schůzku, na které se nás snažili přesvědčit, že když letecká škola neprojde, v hangáru by místo toho mohli rekonstruovat letadla. Přiletělo by jedno letadlo za půl roku, oni by ho opravili a zase odletěli. To se ale nám i některým místním zdálo jako utopie, která by se jim nemohla vyplatit. A nakonec by tu letecká škola přeci jen vznikla.

Jak to celé vnímají místní občané?
MR: Začalo se to řešit někdy v roce 2021, když tu firma koupila pozemek. Lidé mi volali s tím, že to přece nedovolím, aby se provoz zvýšil. Těžko se jim vysvětluje, že se snažíme konat, ale vzhledem k tomu, že se jedná o veřejnou infrastrukturu, nemůžu nikomu nic zakazovat. Dotazovali jsme se i na ministerstvu dopravy a Úřadu pro civilní letectví, ale informace jsou všude stejné.

Jaké kroky jste tedy jako obec podnikli?
MR: Obrátili jsme se na zástupce Aeroklubu jako provozovatele letiště a chtěli jsme od nich záruky, že bude nadále fungovat to, co fungovalo doposud. Dohody s Aeroklubem existovaly už dříve, obec domluvila pravidla, která se dodržovala. Omezení provozu ve večerních hodinách, aby hlučnější letadla nelétala okolo poledne, kdy lidi sedají k obědu. A tak v loňském roce vznikla dohoda mezi Aeroklubem, Podhradím a dalšími obcemi včetně Jičína. Navázali jsme na předchozí dohody a na stížnosti lidí, kterým letadla občas létala nad střechami. To vše jsme chtěli minimalizovat. Nejzásadnější tam třeba bylo, že pilot po vzletu točí doprava mezi Čejkovice a Šlikovu Ves, na druhou stranu se vyhýbá Březině. Pravidla na základě dohody zapracoval Aeroklub i do provozního řádu letiště. A můžu říct, že až na drobně výjimky, kdy třeba přijde nový pilot a hned nestočí letadlo doprava, se daří tuto dohodu dodržovat. Jsou tu ale obavy, že pokud by na letiště vstoupil další aktér, nedokážu lidem zaručit, že to takhle bude fungovat i nadále.

Co říkáte na to, když zástupci Flying Academy zmíněnou dohodu starostů a Aeroklubu napadají a říkají, že není dodržována?
MR: Neříkám, že nikdy k drobným porušením nedošlo. Ale když je to ojedinělé, dokážeme to pochopit. Stačí zvednou telefon a okamžitě to vyřešíme.

MB: K defektním situacím dochází. Například v Březině je koridor, kde letadla pomalu klesají, někdy jsou opravdu nízko. Ale v drtivé většině případů to jsou větroně, o kterých ani moc nevíte. Případů, kdy jsou to motorové stroje, je skutečně málo. Ale představme si situaci, že tu bude lítat mnohonásobně více nováčků. Ano, sice jsou nějakým způsobem korigovaní instruktorem, ale pořád se to učí. Je to jako v autoškole.

MR: Myslím si, že tam dochází k nepochopení té dohody. Co se týká třeba letadel těžších než 600 kg, v tom dokumentu se nepíše, že je Aeroklub nesmí vlastnit nebo že s nimi vůbec nesmí létat. Hlavní omezení se týká toho, aby s těžšími a logicky hlučnějšími letadly nelétali ráno nebo přes poledne, když si lidé chtějí venku sednout pod pergolu a mít klid. Aby jim nad hlavou neřvalo letadlo. Podstatou dohody není Aeroklubu zakázat s těmi těžšími letadly létat, ale zajistit, aby nám s nimi “neotravovali život”.

Existuje pro vás nějaký způsob, jak byste byli ochotní se s Flying Academy domluvit?
MR: Já nemám důvěru, že se na něčem domluvíme a bude to platit. Jestliže firma dokáže během tak krátké doby změnit své zaměření a tvrzení, co tady chce provozovat, už to na mě působí nedůvěryhodně. A i z jiných míst jsem neslyšel od nikoho, že by je chválil.

MB: Za občany můžu říct, že se nechci dočkat toho, že se budou dva měsíce pokoušet o dodržování dohody a pak to rozjedou po svém a začnou plně fungovat. To už bychom neměli žádnou možnost je regulovat. Neměli bychom žádné páky na sjednání nápravy.

MR: Aeroklub momentálně letiště provozuje a potřebuje si vydělat pouze na náklady. Musí posekat trávu, zaplatit elektřinu v hangárech, natřít vrata a musí si na to vydělat. Ale jiný zisk nepotřebují. Ale pokud by tu někdo chtěl provozovat komerční činnost a chtěl na tom co nejvíc vydělat, musí taky hodně létat. To bychom tu měli letadlo za letadlem. To by pro nás bylo neúnosné.

Čeho byste chtěli ideálně dosáhnout?
MR: Musíme být ve shodě a prosazovat to, co chtějí lidé. A to je zachování stavu, který tu dnes je. Nic dalšího. To je pro nás závazné. Nerad bych se dočkal toho, že tu dojde k nárůstu provozu a my pak budeme řešit, jak letiště zavřít nadobro. Nebudu zastírat, že kdyby tu letiště vůbec nebylo, hodně lidí si oddychne. Je to stejné, jako když vám ve městě začne po silnici jezdit hodně aut. Postavíte obchvat, abyste je vytlačili ven. Ale zase je tu většina lidí kratší dobu, než je tu letiště. Je to historická věc a musíme s ním počítat.

MB: Pokud se nepletu, v zimě to letiště není využívané, letadel létá minimum. Ale z pohledu byznysu, pokud máte letiště, platíte za něj a podnikáte, tak logicky chcete vydělat, zaplatit zaměstnance, nájem. Je to pochopitelné, ale pro nás by takový provoz byl neúnosný.

Máte přehled o tom, kolik lidí zatím petici podepsalo?
MB: Přesně to nevíme, protože podepisování probíhá na několika místech současně a máme lidi, kteří nám se sběrem podpisů pomáhají. Postupně se k nám petiční archy vracejí, ale přesné číslo neznáme. Určitě je to už ale hodně přes tisíc lidí.

Jičínské letiště z ptačí perspektivy.
Bitva o jičínské letiště: Aeroklub bojuje o existenci, lidé se ozbrojili peticí

Kdo může petici podepsat?
MB: Byli bychom rádi, kdyby to podepsali Jičíňáci a lidi, kteří bydlí blízko nebo mají k této krajině nějaký vztah. Mohou to být i vlastníci nemovitostí v okolí, chalupáři. Naopak není petice určená pro někoho, kdo bydlí na druhé straně republiky a Jičín vůbec nezná. Mohlo by to vypadat, jako že se vymezuje vůči nějaké konkrétní firmě. A to by naší věci neprospělo.

Jak zatím lidé na petici reagují?
MB: Máme nadšené reakce. Lidi jsou rádi, že se někdo k tomu postavil čelem a že jim naslouchá.

Spustili jste i webové stránky, kde informujete o problematice. Co na nich lidé najdou?
MB: Jejich adresa je www.neleteckeskolejicin.cz a najdete tam základní shrnutí kauzy i s jejím vývojem. Budeme se snažit, aby se web postupně rozrůstal o relevantní ověřené informace a vyjádření starostů dotčených obcí. Je tam k přečtení také oficiální stanovisko Aeroklubu k celé problematice jičínského letiště.

Z jakých zdrojů pocházejí informace zveřejněné na webu?
MB: V jisté míře jsou to naše vlastní zkušenosti, prožitky a pohnutky. Starostové na požádání sepsali své zkušenosti. A Aeroklub rovněž na náš popud sepsal krátký dokument mapující kauzu. Je tam také kontaktní adresa, kdyby chtěl někdo přispět relevantní poznámkou nebo zkušeností. Rádi bychom do budoucna na webu zveřejnili také oficiální dokumenty a dohody, na které jako občan máte nárok, když o ně požádáte. Ale v tuto chvíli řešíme, co na jejich zveřejnění říkají zásady GDPR a jestli můžeme zveřejnit komunikaci druhé a třetí strany. Dohoda starostů a Aeroklubu bude možná první oficiální dokument, který na webu zveřejníme.

Tušili jste, že bude mít kauza takové ohlasy?
MB: Já jsem v to doufal. Že se lidé po dvou hrozných covidových letech nebudou bát vyjádřit svůj názor, i když někomu nemusí být pohodlný. A jsem příjemně překvapený. A jestli jsem to čekal? Vlastně ano, protože rybníček tady je hodně malinký a všechny ty obce leží hodně blízko letiště, takže na tom lidé mají přímý zájem.

Máte obavy, jak se bude situace dál vyvíjet?
MB: Obavy si nepřipouštím, zůstávám optimistou. Pevně doufám, že naše snaha bude brána v potaz a výsledek bude správný. Proto bych chtěl moc poděkovat lidem, kteří s námi spolupracují a vnímají to podobně jako my.