Mistr Jan Hus dostal nový prst a celkově se po restaurování stal opět chloubou „své“ ulice. Svatá trojice přestála zvažované přemístění a září jako nová na svém posledním místě u vchodu do zámecké zahrady. Tu celková revitalizace čeká. Bohužel mnohé další sochy takový osud nepotkal. Snad nejhůře je na tom sv. Florián z roku 1891, který zatím stojí vpravo od hlavního vchodu do novoměstského kostela. Kopí již dávno vzalo za své a pokud nebude včas učiněna náprava, nemusí to se sv. Floriánem dopadnout dobře. Má smůlu, protože není v majetku města.
Příští rok kromě velkých investic, jako je revitalizace zámecké zahrady, dojde v souvislosti s předlážděním Valdštejnova náměstí k opětnému restaurování (po necelých dvaceti letech) sloupu se sochou Panny Marie. (Stromy budou zasazeny dále, aby jejich kořeny a koruny negativně neovlivňovaly stav památky.) Kéž by se podařilo Imaculatu vrátit do původního stavu a pozlatit ji.
Židovská obec opravila a prakticky vrátila do života synagogu, ale to je stálo málo pro to, aby chtěl turista v Jičíně pobýt déle. A tak se není co divit, že na otázku, kam by vložila 25–30 milionů, kdyby je měla, odpověděla vedoucí odboru kultury a turistického ruchu Marie Faruzelová: „Jednoznačně do lodžie. Celý areál je z hlediska cestovního ruchu nedoceněný svým potenciálem. Návštěvníkům Jičína by umožnil zůstat déle a vnímat génia loci, který v sobě město a nejbližší okolí má.“
