„Když přišla StB, popadla jsem pistoli, co jsme měli v kuchyni u lavice, a s plínama jsem ji vynesla ven," vzpomíná Blanka na chvíli, kdy StB hledala jejího manžela mezi spícími dětmi u nich doma.

„Řekla jsem Mengelemu, že mi je 29, i když mi bylo 14 let," vypráví Doris o momentu, který rozhodl o jejím přežití v Osvětimi.

„Když mne zavřeli do uranových dolů, byl jsem tam nejmladším politickým vězněm," přibližuje Miloš dobu, kdy byl ve svých devatenácti letech odsouzen za podvracení republiky na pět let.

Dramatické životní osudy Blanky Čílové, Doris Broulové, Miloše Rataje a dalších pamětníků, do jejichž životů drasticky zasáhla válka i komunistická a nacistická totalita, by zůstaly zapomenuty, nebýt žáků základních škol a gymnázia v Nové Pace, kteří jejich příběhy zdokumentovali v rámci celostátního projektu Příběhy našich sousedů. 

Ten v Nové Pace realizuje sbírka Paměť národa a město Nová Paka. Děti v rámci projektu vyhledávají ve svém okolí pamětníky války, totalitních režimů nebo holokaustu a pod vedením svých pedagogů a koordinátorů jejich vyprávění audiovizuálně nahrávají a publicisticky zpracovávají do formy ucelených životních příběhů. Ty jsou poté uloženy ve sbírce Pametnaroda.cz a také na stránkách Pribehynasichsousedu.cz

Šest poutavých příběhů
• Blanka Čílová – Když ji bylo 20 let, zatkla StB jejího manžela, který byl aktivní v protikomunistickém odboji. Odseděl si 4 roky v jáchymovských dolech. Po celou tu dobu byla Blanka Čílová s malými dětmi a bez zaměstnání odkázána na pomoc přátel.
• Doris Broulová – Nynější občanka z Nové Paky přežila Osvětim jako jediná ze své rodiny.
• Miloš Rataj – V devatenácti letech se stal nejmladším politickým vězněm v příbramských uranových dolech.
• Jiří Nýdrle – Pamětník historie skautingu na Novopacku po válce a v době komunismu. Za své ilegální skautské aktivity byl odsouzen na několik let do uranových dolů na Jáchymovsku.
• Jaroslav Vágenknecht – Vzpomínky na válečné dětství v Nové Pace.
• Vratislav Šeps – Jako malý chlapec prožil válku přímo v Nové Pace, kde s kamarády nosili jídlo francouzským zajatcům.


Dětem se podařilo zdokumentovat příběhy šesti pamětníků, mezi nimiž nechybí bývalí političtí vězni, přeživší holokaustu nebo skauti:
„Pátrání po pamětnících a zaznamenávání jejich příběhů děti prožívají jako úplnou detektivku a přitom se seznamují s nedávnými dějinami mnohem intenzivněji než v klasické hodině dějepisu," říká koordinátorka projektu Hana Hniličková ze sbírky Paměť národa.

Slavnostní závěrečná prezentace příběhů pamětníků z Nové Paky, kde projekt v tuto chvíli vrcholí, proběhne za účasti pamětníků, dětí a představitelů města 11. června od 15 hodin v aule novopackého gymnázia. Vítěze vybere odborná porota, oceněni budou věcnými cenami.

„Jakmile jsme se o projektu dozvěděli, bez váhání jsme ho přijali za svůj. Díky příkladnému přístupu vedení zúčastněných škol se podařilo sestavit šest soutěžních týmů. Velké díky patří pochopitelně učitelům – vedoucím jednotlivých týmů a hlavně žákům, kteří se projektu účastní. Vedení města se těší na závěrečnou prezentaci a spolu s koordinátorkou projektu se podílí na její přípravě", uvedl místostarosta města Milan Pospíšil.

O projektu
Ilustrační obrázek.Od roku 2012 se do projektu Příběhy našich sousedů zapojilo zhruba tisíc žáků osmých a devátých tříd z více než stovky základních škol po celé ČR. Koordinátoři žákovských týmů jsou vyškoleni profesionálními dokumentaristy sbírky Paměť národa, která je spolu se společností Post Bellum organizátorem projektu na celostátní úrovni.

Žáky zpracované nahrávky a příběhy se ukládají do sbírky Paměť národa a také do webové aplikace My jsme to nevzdali http://www.myjsmetonevzdali.cz/pribehy-nasich-sousedu/, která představuje učební pomůcku široce využívanou pedagogy základních a středních škol pro obohacení výuky historie o autentická svědectví pamětníků (ve formě nahrávek, videí a animovaných prezentací). 

Do projektu se zapojily všechny základky

Rozhovor s Barborou Murdychovou, koordinátorku projektu společnosti Post Bellum Příběhy našich sousedů
Kdo vás s projektem oslovil a jak jste vybírala školu?
Společnost Post Bellum, která vzdělávací projekt „Příběhy našich sousedů" realizuje, zveřejnila na webových stránkách výběrové řízení na nové koordinátory s cílem rozšířit projekt dál do regionů. Jedná se o vzdělávací projekt propojující moderní výuku dějin a mediální výchovu. Žákovské týmy mají za úkol vyzpovídat pamětníka ze svého okolí, nahrát, natočit jeho vzpomínky a ty pak zajímavou formou zpracovat – nejčastěji se tvoří rozhlasová reportáž, videoreportáž, psaná reportáž, komiks apod. Projekt se mi moc líbil, a tak se zrodil nápad realizovat ho u nás v Pace. Výběrové řízení jsem úspěšně absolvovala, vedení města bylo také nakloněno, zbývalo už jen projekt představit ředitelům škol, učitelům a žákům. Zapojit se mohla každá novopacká základní škola (osmé a deváté třídy) a také nižší ročníky víceletého gymnázia. Nejdůležitější bylo, aby se přihlásili žáci a studenti se zájmem o historii, žurnalistiku, a to dobrovolně a s elánem. A taky stoprocentní finanční podpora města, bez které by se projekt nemohl realizovat!

Byl zájem ze strany škol? Kolik dětí je do studie zapojeno?
Do projektu se nakonec zapojily všechny základky – Husitská, Komenského i Brána, a také víceleté gymnázium. Celkem se vytvořilo šest týmů, dva ze ZŠ Husitská, kde skupinku čtyř osmáků vede učitelka Daneta Svobodová, skupinku pěti deváťáků řídí učitelka Jiřina Rešová; dva týmy ze ZŠ Brána – oba po pěti žácích vede učitelka Milena Čančíková. Zapojilo se i jedno pětičlenné družstvo ze ZŠ Komenského s učitelem Lukášem Macákem a jeden tým sestavený z pěti žáků kvarty pod vedením Ladislava Kodyma a Martiny Daníčkové. Přípravné fáze projektu probíhaly od zimy, naplno se rozjel od března, kdy už byly známy žákovské týmy. Finišuje se nyní.

Co je úkolem žáků a studentů?
V prvé řadě vytipovat si pamětníka se vztahem k místu, kde žijí. S výběrem pomohli učitelé, radnice, já jako koordinátor. Poté si žáci nastudovali historické pozadí života pamětníka, zjistili si dostupné informace a vybaveni diktafonem a foťákem se vydali spolu s učitelem za pamětníkem. A pak už bylo jen na nich, jak získaný materiál zpracují. Se všemi týmy jsme navštívili Státní okresní archiv v Jičíně, kde jim vedle obecné přednášky o tom, co archivy vlastně dělají, a co v nich najdou, archiváři ochotně pomohli v jejich bádání o tématice, týkající se zpracovávaných příběhů, respektive doby, o které dotázaní vypovídali. Týmy, které si zvolily rozhlasovou reportáž čeká audioworkshop v pražském Českém rozhlase.