Více než šest desítek zájemců o astronomii se sešlo v Kostelci, aby pozorovalo vesmír. Na děti a jejich rodiče čekal v pátek 18. září v přírodní observatoři na okraji vesnice hvězdářský dalekohled z jičínské hvězdárny. Astronom z K-klubu Bob Šviha ukazoval zajímavosti noční oblohy.

Dvě hodiny se děti i dospělí střídali u okuláru dalekohledu, aby mohli spatřit povrch dorůstajícího Měsíce, mlhoviny, hvězdokupy či dvojhvězdy. Největší zájem byl o atraktivní Saturn, malí astronomové pozorovali i jeho měsíce. Ty nejmenší pak zaujalo laserové ukazovátko, které jim pomáhalo poznávat souhvězdí letní oblohy.

Řada programů

Akci pořádala Základní a mateřská škola z Jičíněvsi, kde se tématem právě začínajícího školního roku stal vesmír a zejména Sluneční soustava. „Per aspera ad astra – přes překážky ke hvězdám, tak jsme pojmenovali náš celoroční projekt. Budeme v něm společně poznávat vesmír." říká ředitelka jičíněveské školy Darina Šindlářová. „Máme připravenou řadu programů, pro ty nejmenší ze školky až po páťáky ve škole. Protože to naše společné objevování musí být opravdové, budou programy z velké části pro děti překvapením. O dalších z nich proto více říkat nemohu," dodává Šindlářová.

Spolupráce

Na přípravách a organizaci se podílejí i rodiče školáků. Protože školu navštěvují děti z řady okolních vesnic, vzniká zajímavá spolupráce lidí, kteří se spolu setkávají hlavně díky svým dětem. „Rozdělili jsme si vesmírné téma do několika okruhů, některé budou probíhat v běžném vyučování, další jsme připravili jako projektové dny," představuje projekt Lukáš Bílek, jehož synové školu i školku v Jičíněvsi navštěvují. „A takovým bonusem navíc pak budou akce mimo vyučování určené pro školáky i jejich rodiče," pokračuje Bílek.

V pátek 25. září čekal jičíněveskou školu první projektový den. Děti z prvního až pátého ročníku jej zahájily hromadným úprkem na školní zahradu. Tam na ně čekal první úkol. Měly najít osm více či méně schovaných věcí, které na zahradě běžně nemají. Objevily je všechny – osm různě velkých kartonových kruhů mělo napovědět, čím se budou celý pátek zabývat. Po pozorování noční oblohy o týden dříve nebylo pro děti příliš složité poznat, že to, co našly, jsou planety, respektive jejich modely. Odhalit jejich názvy bylo jejich dalším úkolem.

Ve třídě se děti rozdělily na čtyři týmy a pustily se do bádání. K dispozici měly nejen to, co vědci k výzkumu potřebují, ale každý tým i jednoho dospělého pomocníka. Společně pak všichni prodiskutovali výsledky svých teorií o názvech, pořadí a velikostech planet Sluneční soustavy.

Ve druhé části dopoledne děti procvičovaly své matematické schopnosti při zjišťování velikostí a vzdáleností planet. „Snažíme se, aby děti dokázaly své dovednosti využívat," vysvětluje ředitelka Darina Šindlářová. „Tak třeba páťák Matěj spočítal, jak velký by měl být model Slunce, aby měřítkem odpovídal ostatním planetám nalezeným na zahradě. Maruška se Šimonem vytvořili 'živé' kružítko a s pomocí ostatních sedmimetrové Slunce na poli za školou vytvořili," doplňuje Šindlářová.

Puzzle planet

Mladší školáky čekalo skládání planetárních puzzlí a omalování kartonových planet, ti starší se pustili do výroby celého modelu Sluneční soustavy. „Zatímco se polystyrenové koule v rukou třeťáků, čtvrťáka a páťáků pozvolna měnily v planety, na stropě chodby vznikaly oběžné dráhy," přibližuje atmosféru pátečního dopoledne Lukáš Bílek, v té době jeden z dospělých pomocníků malých vědců. „Instalace hotových planet byla i trochou akrobacie na čtyřmetrových štaflích. Každý z autorů si tu svou vyšplhal sám zavěsit na správnou dráhu," dodává Bílek.

Nadšení dětí

Rozsvícení Slunce doprovázel bouřlivý potlesk dětí ze školky, které se přišly podívat. Na závěr projektového dne se pak všichni sešli ke společnému focení na poli za školou. Geometricky sestrojené sedmimetrové Slunce tam doplnily nyní již barevné kartonové planety v rukou školáků.

Pokračováním pro ty, které páteční den se Sluneční soustavou nadchl, byla noc z neděle na pondělí. Hlavním bodem programu bylo pozorování zatmění Měsíce. Protože připadlo na pozdní noc, čekalo všechny nocování ve škole. Na úvod večera si děti skládaly ze svíček zvířetníková souhvězdí svých znamení. V noci si venku vyzkoušely, jak k zatmění Měsíce nebo i Slunce dochází.

„Připravili jsme veliký a malý balón, osvítili je lampou a děti si zkusily, jak se Země i Měsíc vzájemně zastiňují," vysvětluje experiment Bílek a pokračuje: „Před usnutím se školáci podívali na úplněk a nasoukali se do spacáků. Pak následovalo noční překvapení." „Celá škola se ponořila do tmy a strop nad usínajícími školáky pokryla hvězdná obloha planetária. Rázem bylo po usínání a příští hodina byla ve znamení určování souhvězdí," popisuje školní noc ředitelka Šindlářová. „Samotné pozorování zatmění dopadlo bohužel tak, jak se někdy stává. Přišla oblačnost a celé zatmění se odehrálo za mraky. Děti nemusely vstávat k dalekohledům a spaly až do pondělního rána. Po snídani jsme se rozcházeli a rozjížděli domů s poznáním, že v přírodě nelze stoprocentně nic naplánovat," dodává Šindlářová.

Vesmírný víkend

Přestože vesmírný víkend dopadl ne úplně podle vytyčených plánů, na dětech, opouštějících v pondělní sváteční ráno školu, žádné rozčarování z nevydařeného zatmění znát nebylo. Velcí organizátoři mohou být spokojeni, první z překážek na cestě ke hvězdám byly úspěšně překonány.
Vesmírný víkend byl součástí projektu Per aspera ad astra, který probíhá celým letošním školním rokem v Základní a mateřské škole v Jičíněvsi.

(tz)