Už jen příjezd k vlakovému nádraží Šalounovou ulicí je adrenalin. Třetinu dlážděné cesty zabírají obrovské hromady hlíny a kamení, občas tu lze potkat zaparkovaný kamion a při troše smůly se přijíždějící auto střetává s těžkými náklaďáky. Ty sem každý den už několik měsíců přijíždějí vysypat další haldy kamení. Volného prostoru využilo město k vytvoření dočasné deponie zeminy z rekonstrukce vodovodu a kanalizace. Bohužel je přímo pod okny několika domácností.

„Je to strašné. Denně hluk, prach, bláto a úplně zničená silnice. Svoji opečovávanou zahradu jsem měla v létě pokrytou popílkem, sousedi zase mají tři malé pejsky, kteří se kvůli rámusu bojí chodit ven,“ popsala každodenní zkušenost s bydlením u nádraží Hořičačka Irena Čeřovská.

Okolo nádraží, které leží v Šalounově ulici na samém kraji Hořic, žije podle odhadu paní Čeřovské okolo třiceti lidí. Někteří bydlí v bytech v nádražní budově, další v rodinných domech podél ulice. Už v minulosti se zde potýkali s problémy s dopravním značením a s komunikací rozbitou vlivem častého průjezdu těžkých kamionů, které si zde dávají pauzu. Kvůli uskladňování hlíny a stavebního materiálu je ale podle nich situace už dlouhé měsíce neúnosná.

Místní i vedení města se shodují, že jičínské autobusové nádraží nestačí na provoz, kterému je denně vystaveno.
Ostudy Jičína: Důstojné a pohodlné autobusové nádraží jen tak nebude

„Je to každý den od 6 do 17 hodin. Přijíždí jeden náklaďák za druhým, vysypou hlínu, dokonce jsem jednou viděla i bagr, jak přímo tady vybírá z té hromady šutry a třídí si je uprostřed silnice. Když tam pak stojí kamion, nedá se od Husovy ulice ani projet. Sousedka zase říkala, že už dva roky kvůli prachu nevětrala,“ popsala Čeřovská.

O celou záležitost se začala více zajímat a oslovila i všechny své sousedy. Všichni přislíbili, že pokud se bude sepisovat petice za odstranění deponie, podepíšou ji.

Investiční akce vodohospodářů na rekonstrukci vodovodu a kanalizace začala vloni. Už na jaře si prý místní osobně stěžovali vedení města na dennodenní hluk, velkou prašnost a v deštivých dnech také bláto, kterým se musí brodit ke svým domovům.

„Měla jsem vloni v dubnu pracovní schůzku s panem starostou a tam jsem mu o tom říkala. Přislíbil, že zařídí, aby sem dvakrát týdně přijely Technické služby, aby to stříkaly a opláchly. Ale nevím o tom, že by se to stalo. A když jsem se ptala přímo jich, prý takový pokyn nikdy nedostali," řekla Deníku Čeřovská.

S prosbou na městský úřad se obrátili i další sousedé.

„Spoluvlastník našeho domu pan Kašpar a pan Luštinec si v březnu a dubnu dopisovali s panem Ryklem z odboru investic na městském úřadu ohledně komunikace, bordelu i prašnosti. Ten jim slíbil nápravy, ale nic se nestalo,“ potvrdila Irena Čeřovská.

Domluva měla proběhnout přes zprávy v telefonu, takže kopie nemá. Doložila však text další zprávy adresované přímo starostovi města Martinu Pourovi jménem obyvatel Šalounovy ulice.

„Obrovské hromady hlíny a stavebního materiál, který obtěžuje a znepříjemňuje nám všem obyvatelům život víc jak dva roky prachem, blátem a velkým nepořádkem ale od těžkých náklaďáku i už tak zdevastovanou silnicí k Husově, je čím dál tím neúnosnější… Na náš dotaz položený před více jak dvěma lety, nám bylo řečeno, že je to pouze přechodný stav, než se dodělají silnice v Hořicích," stojí ve zprávě.

S otázkami ohledně deponie u vlakového nádraží a možností jejího přemístění na vhodnější místo se Deník obrátil přímo na starostu města. Po pár dnech redakci kontaktovala referentka hospodářského odboru Lucie Fišerová s tím, že si vedení města problematickou situaci uvědomuje a brzy by mělo dojít k jejímu vyřešení.

„Městu to není lhostejné. Bohužel je to nešťastné v tom, že se sešla takto velká rekonstrukce a stavební materiál nebylo kam jinam dát. U toho vlakového nádraží je to takové nejvíc odloučené místo v Hořicích, a tak jsme se s firmou domluvili, že to můžou dočasně složit tam,“ uvedla Fišerová.

Podle ní se jedná o dočasnou skládku, a jakmile investiční akce vodohospodářů skončí, zavázala se firma zeminu přesunout pryč. K tomu by podle ní mělo dojít na konci března. Také by časem mělo dojít k opravě silnice, která je kvůli kamionům zničená a děravá.

Martina a tři Lucky na olympiádě zazářily. Domů přivezly zlato, bronz a diplom
Holky z Paky na cukrářské olympiádě zazářily. Domů vezou zlato, bronz a diplom

„Je to nešťastná lokalita. Mluvila jsem se stavbyvedoucím a prý je teď kvůli deštivému počasí složité tu hlínu převážet. Jen je ale škoda, že se ti lidé neobrátili na město a řeší to takhle přes média," uvedla Fišerová.

Podle ní neeviduje úřad žádné stížnosti kromě jedné na zvýšenou prašnost. „To jsem hned mluvila se stavbyvedoucím a chlapi tam naběhli a kropili a snažili se to uklidit. Město o tomhle problému do budoucna ví a bude ho řešit, momentálně ale jinou odkladovou plochu nemáme,“ doplnila Fišerová.

Irena Čeřovská pochybuje o tom, že do konce března dojde k úplnému odklizení obřích hromad hlíny. „Nevěřím tomu,“ reagovala. Konec března si však se sousedy stanovili už předtím jako termín, do kterého by si přáli situaci vyřešit.

„Už jsme mluvili o tom, že napíšeme petici. Mám přislíbeno minimálně pětadvacet podpisů, všichni s tím souhlasí. Chceme, aby do konce března došlo k odvezení toho stavebního materiálu a požadujeme taky opravu silnice směrem k ulici Husova," popsala žena požadavky, které sousedé v Šalounově ulici na vedení města mají.

Konec března je podle ní ideální v tom, že už se na jaře začne oteplovat, začne se větrat a trávit čas venku. „Ráda si odpoledne vezmu ven notebook a pracuju na zahradě. A to vloni vůbec nešlo, protože jsem ho za chvilku měla pokrytý tím jemným popílkem. Prach je všude, vloni mi kvůli němu dokonce uhynuly lekníny v jezírku," dodala.