Ať už vyjedou obyvatelé Kutné Hory automobilem na kteroukoliv světovou stranu, mají jedinou jistotu. Riziko, že se stanou obětí vážné dopravní nehody, bude mnohem větší než na většině dalších míst v Česku. Všechny silnice vedoucí ze známého historického města totiž spadají do vysoce nebezpečné kategorie komunikací. Podobně jsou na tom i obyvatelé Mělníka nebo Přerova. Nejnebezpečnější úseky zachycuje mapa rizikových míst EuroRAP.

„Mapa vychází ze statistických údajů o dopravních nehodách s mrtvými či těžce raněnými,“ říká Pavel Kuchálik z ÚAMK, který se na vzniku mapy podílel. Podle Jindřicha Friče z Centra dopravního výzkumu (CDV) je hodnocení EuroRAP určené spíše pro laickou veřejnost. CDV ve spolupráci s policií zpracovává podobnou mapu, ale jiným způsobem.

„Náš systém sleduje více parametrů, zahrnuje i typy nehod, podmínky, za kterých se staly, jejich následky a další položky,“ uvedl Frič. „Hodnocení EuroRAP pracuje s dost dlouhými úseky, zatímco my stanovujeme plovoucí průměry na deset metrů,“ doplnil. Údaje, které zpracovává pro ministerstvo dopravy, chce CDV představit veřejnosti v září.

Paradoxní efekty

Podobné projekty mohou mít paradoxně i zcela opačný efekt. „Někteří řidiči mohou mít tendenci vyhnout se rizikovým úsekům. Sjíždějí na silnice nižších tříd, které jsou ještě nebezpečnější,“ vysvětlil Frič. Dopravní expert Pavel Skládaný potvrdil, že na bezpečnost má vliv i technický stav. To připouští i Frič.

„Podle některých odhadů se může špatné navržení a stav silnice v určitých případech podílet na nehodovosti až z třiceti procent,“ řekl. Jan Hoření z Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) upozorňuje, že mapa EuroRAP není dovedena do závěrečné fáze hodnocení silnic hvězdičkami podle jejich kvality. „Možná, že silnice v tak špatném stavu nejsou,“ řekl Hoření. Podobný postoj má i mluvčí ministerstva dopravy Karel Hanzelka. „V první řadě je třeba říct, že nehody nedělají silnice, ale lidé,“ uvedl.

Finance jdou hlavně na dálnice

Ministerstvo dopravy žádný speciální plán na úpravy nejrizikovějších silnic nemá. „Vytipované nebezpečné úseky evidujeme, ale musíme zároveň stavět nové komunikace a opravovat ty v nejhorším stavu,“ vysvětlil Hanzelka. Podle ŘSD by generální opravy tisícovek kilometrů silnic prvních tříd přišly na desítky miliard korun. Prioritou je přitom výstavba páteřní sítě dálnic.

Způsobů, jak upravit silnici, aby byla bezpečnější, je řada. „Třeba změna dopravního značení, hlavně upozornění na nebezpečné úseky,“ tvrdí Hanzelka. Bezpečnost zvyšuje i úprava povrchů silnic, kácení stromů nebo změna poloměrů zatáček.

Jaroslav Hořín z Centra dopravní prevence vidí zlepšení v úsekových měřeních a použití radarů. „Omezení rychlosti dopravní značkou nemá účinek. Na maximální rychlost hledí jen málokdo,“ řekl Hořín. Situace na silnicích první třídy by se mohla zlepšit, až bude kompletně hotová síť dálnic. „Řada dálnic se buduje paralelně s rizikovými silnicemi první třídy, v budoucnosti z nich tak odvedou velkou část aut,“ předvídá mluvčí Hanzelka.