Sekerka s inventárním číslem 380 byla do soupisu předmětů zapsána v roce 1965 Zoltánem Drenkem, prvním školeným archeologem v jičínském muzeu. Nález je připsán k obci Slatiny a vyroben je pravděpodobně ze silicitu pocházejícího z okolí Krakowa. Bohužel k předmětu chybí nálezové okolnosti, tedy způsob, konkrétní místo a doba objevení. Z tohoto důvodu není možné ho přesněji zadatovat. Stopy broušení na předmětu ukazují na eneolit. Takovýto nález je však možné zařadit do kontextu šesti kulturních skupin existujících v rozmezí jednoho tisíce let. Pokud by stopy broušení chyběly a sekerka by byla pouze vyštípaná, jednalo by se o nález mezolitický, tedy o 6 až 7 tisíc let starší. To však není případ naší sekerky. Její povrch je totiž téměř hladký.
Slatiny či Češov?

Jak již bylo zmíněno výše v textu, Zoltán Drenko připsal nález k obci Slatiny. Avšak na stránkách publikace profesora Františka Šaldy Vlastivěda Jičínska, vydané v roce 1969, si můžeme přečíst zmínku o nálezu dvou sekerek z pruhovaného rohovce z oblasti Krakowa, které byly objevené u Češova. Je však otázkou, zda je možné náš nález ztotožnit s jednou z češovských sekerek. Bohužel podrobnější popis ani kresbu Fr. Šalda v knize nezaznamenal.

Předměty prestiže

Silicitové sekerky ve své době představovaly ceněnou komoditu, kdy plnily roli prestižních zbraní určených mužům – bojovníkům. Tomu odpovídají i hrobové nálezy z území Čech. Patrná je také vazba na říční a pozemní obchodní cesty, kdy se k nám sekerky dostávaly stejným způsobem jako jantar. A proč byly tyto předměty tak ceněné? Zdroje suroviny pro takto velké artefakty se nacházely pro tehdejší dobu ve velkých vzdálenostech přesahující tři sta kilometrů. Jejich počet byl tedy v našich oblastech velice omezený.

Mezi všemi kamennými sekerami z eneolitu tvořily silicitové pouze 1%. Situace na severu, v oblasti Skandinávie, byla v případě těchto artefaktů zcela opačná. Silicitové sekerky se zde objevily o 1 000 let dříve než na našem území a využívány byly ještě v době bronzové. I jejich rozměry byly několikanásobné oproti českým nálezům. Naše sekerky by pak v prostředí severu působily průměrně. Avšak nedostatek suroviny k výrobě těchto předmětů z nich udělal v Čechách zbraně vyhrazené pouze pro nejvyšší vrstvy.   Martina Pajerová