Na ploše se opravdu blýskala oranžová formule a kolem ní hejno mladíků.
„Na fakultě vznikla myšlenka, že se zapojíme do soutěže Formule student, abychom se naučili něco nového. Nejdřív se zrodila formule se spalovacím motorem, no, a pak jsme si řekli, proč nemít i elektrickou, protože v Evropě začaly být soutěže i pro ně. Přišli za námi kolegové ze strojní fakulty a domluvili jsme se na výrobě vozu s elektropohonem," objasňuje nám tajemství vozítka Zdeněk Houf z Elektrotechnické fakulty Českého vysokého učení technického v Praze.
Závodní vůz před námi pohání elektřina, jinak má podobné parametry jako jeho kolega se spalovacím motorem.
„Každý druh pohonu má svoje oříšky. U elektro formule jsou mnohem větší nároky na provedení elektroinstalace a uložení baterií. U spalovací formule je konstruktérská dovednost třeba v návrhu sání a výfukového potrubí. První verze nedosahuje takové rychlosti jako klasická formule, ale v druhé generaci dojde k vylepšení," slibují autoři díla.
Model před nám prý jede sedmdesátikilometrovou rychlostí za hodinu. Provozní náklady jsou ale u elektromotoru mnohem nižší než u klasického spalovacího.
Složitosti
Při stavbě stroje prý bylo nejnáročnější navrhnout box s bateriemi. Ty se musely do vozu zabudovat tak, aby byly schopné vydržet přetížení a vibrace celého vozu, při zachované maximální možné bezpečnosti.
U zrodu modelu stála i firma Hydra. „Na základě požadavku vývojového týmu jsme vyrobili nový kondenzátor. Navrhli jsme jej tak, aby měl co nejlepší technické parametry a byl vhodný pro tento prototyp," vysvětluje Jaroslav Ščudla, vedoucí vývoje podniku. Spolutvůrci se prý našli shodou náhod. Firma hledala vysokoškoláky do svého týmu a využila zmíněné nabídky. „Formule je vlastně testovacím vozem pro náš kondenzátor, jehož vývoji bychom se chtěli do budoucna věnovat," zdůrazňuje Jaroslav Ščudla.
