Zebín se tyčí v jičínské kotlině obklopen zajímavými vrcholy. Ze severu je to mohutný táborsko-kozákovský hřeben s vysokým Táborem s výraznými vrcholy Kumburku a Bradlece. Na jižní straně je hřeben velišský se zbytky hradu Veliš. Ze západu pak uzavírá kotlinu prachovský hřeben, kde se nachází Brada a na východě pak uzavírají kotel pahorky táhnoucí se až ke Zvičině.

Zebín je tvořen sopečnou vyvřelinou, z doby třetihor. Vrch vznikl tak, že se čedičová láva prodírala skrz jednotlivá křídová nadloží, která se postupně nadzvedávala. Zebín tedy není a nebyl klasickou sopkou, protože magma nemělo takovou sílu, aby došlo k sopečné erupci a vylití se lávy do okolní krajiny. Odborně se takovému procesu říká freatomagmatický výbuch. Pak už jen došlo k postupnému zvětrávání vrchních vrstev jílu. Zebín se stal významným zdrojem čediče užívaného v minulosti ke stavebním účelům a na jeho jihozápadní straně je tak masa kopce nahlodána rozsáhlým a poměrně hlubokým lomem.

Zebín jsem navštívil již několikrát a stále se k němu po pár letech vracím. Má poslední cesta na vrchol byla s dcerou v druhém červencovém týdnu roku 2013 a všechny fotografie jsou čerstvé a aktuální. Výchozím bodem byla ves Robousy u Jičína. Cesta s koloběžkami utekla rychle a přes lipovou alej se dostáváme na předměstí Valdic.

Vzhůru do kopce
Druhou ulicí, ještě před železničním přejezdem odbočujeme vlevo do kopce. Začíná stoupání. Po chvilce narážíme na modrou turistickou značku, po které stoupáme ještě asi 200 metrů. Ta se pak stáčí doleva a kopíruje cestu pod Zebínem. Zamykáme koloběžky a stoupáme po úzké pěšince k vrcholu. Tentokrát východní cestou. Po zhruba 300 metrech jsme u cíle. Odměnou nám jsou krásné výhledy do okolí celé jičínské kotliny (některé popíši v dalších příspěvcích), ale i dále na Trosky, Ještěd a jiné.

Na vrcholu Zebína stojí kaplička, která dává kopci jeho typický vzhled, který je viditelný ze širokého okolí. Kaplička je zasvěcena svaté Máří Magdaléně. Vchod do kapličky uzavírají kovové dveře s malým zamřížovaným okénkem. Uvnitř je jednoduchý oltář, na kterém se po rekonstrukci v roce 2006 objevila socha Máří Magdalény. Kaplička byla postavena roku 1700 a iniciátorem výstavby byl kartuziánský řád sídlící v nedalekém klášteře ve Valdicích. Po zrušení řádu Josefem II. v roce 1728 přešla správa a údržba kapličky do rukou místní správy. Problémem pro stavbu byly požáry, které občas zachvacovaly a dodnes vlastně zachvacují vysušené trávy na svazích kopce.

Totální devastaci pak znamenal rok 1968, kdy si v kapličce zřídili rádiovou pozici sovětští okupanti. Kaplička se také stávala i cvičným terčem při střelbách na vojenském cvičišti, které se rozkládalo na severozápadním svahu Zebína. Ještě v nedávné minulosti to byl vojenský cvičný prostor. To mohu odpřisáhnout, protože jako voják základní služby v roce 1993 jsem musel tento vrchol se samopalem v ruce několikrát zdolat. Musím podotknout, že v červenci a s plnou polní to nebyl žádný med.

Sestupujeme stejnou cestou, ale po modré značce jdeme k jižní straně. Na úpatí nalezneme kostel Všech svatých a vedle stojící dnes krásně opravenou osmibokou zvonici s šindelovou střechou. To jsou jediné pozůstatky dávno zaniklé vsi Zebín založené ve 14. století. Od této zvonice stoupá k vrcholu jižní cesta. Od roku 2012 je zde nové řetězové zábradlí a popisné cedule naučné stezky, které informují hlavně o přírodovědných zajímavostech zdejší lokality.
Pod kostelem narážíme na rozcestník KČT Pod Zebínem. Cesta domů trvá na koloběžkách přibližně 20 minut. Cestou ještě zastavujeme a fotíme postupnou likvidaci bývalých jičínských kasáren, kde jsem prožil rok svého života. Ujeto máme 12 km. Byl to krásný lehký výlet, který můžu všem doporučit.

Příště zdarec na dalším vrcholku. ⋌Miroslav Čech, Jičín