Z hlediska rostlin tedy není vůbec nutné, aby na scénu kromě včel vstupoval ještě další opylující hmyz. Včelstvo může čistě teoreticky pokrýt kolem svého hnízda plochu 400 km², pokud počítáme s maximální vzdáleností, na jakou se může včela od hnízda vzdálit. Ta činí při přímočarém letu asi 10 kilometrů. Na tuto trasu postačí včele zásoba energie, kterou si v podobě medu natankuje s sebou na cestu.

Lety včel
Tak dlouhé lety však podniká jen v extrémních podmínkách. V pustině bez květů se včela při nedostatku nektaru musí vydat i na tak velkou vzdálenost, že spotřeba energie je už téměř stejně velká jako její zisk. Běžně se létavky při svých výletech vzdalují od hnízda na průměrnou vzdálenost 2 až 4 km.

Pokud posuzujeme z ekonomického hlediska poměr energie vynaložené na let ve formě medu jako pohonné látky a energie přinesené domů ve formě nektaru, je tato vzdálenost ještě únosná. Spící včely poznáme podle držení těla, a to podle ochablého svalového napětí – tykadla jsou svěšená a nohy pod tělem. Život létavky je patrně nejnáročnější období života včely. Proto nepřekvapuje, že to byly právě létavky, u kterých byly teprve nedávno objeveny a popsány zřetelné stavy spánku. Mladé včely sice spí také, ale kratší dobu; denní a noční aktivita se výrazně neliší. Létavky spí déle a hlavně v noci. Převážně spí v hnízdě, občas i venku mimo včelstvo.

Proč musí spát především létavky, lze těžko vysvětlit. Obecně je těžké říct, proč musí organismy spát. Skutečnost, že spánek se výrazně objevuje jen u létavek, ukazuje, že jejich práce v terénu je fyzicky velmi náročná.

Zdroje potravy
Květy a jejich nabídka nejsou včelám k dispozici v každé době a na všech místech letového okruhu včelstva. Jsou zeměpisné oblasti, kde se květy objevují podle ročních období, tedy nikoli stále, ale v době kvetení pak jsou všude. V jiných případech jsou kvetoucí rostliny k dispozici po celý rok, ale jsou soustředěny do určitých míst, nejsou tedy všude. První případ se týká oblastí mírného podnebního pásma, druhý subtropů a tropů.

Vyhledávání a využívání zdrojů potravy proto včelstvo staví v závislosti na vlastnostech životního prostoru pokaždé před jiný komplex problémů. Omezená nabídka květů v dané lokalitě, včely navíc předem netuší, kdy květy rozkvetou, výrazně zvyšuje konkurenci mezi včelstvy v regionu. S touto situací se setkáváme u kvetoucích tropických stromů – v záplavě zelených listů bez jediného kvítku včely tu a tam narazí na kvetoucí strom. V průběhu roku se pak tato místa stále mění. V takových ekologických podmínkách původně včely vznikly a záhy na to založily svoji sběrací strategii na „promyšlené" vzájemné komunikaci. Když potom později včely pronikly i do mírných podnebních zeměpisných šířek, byly již pro návštěvy květů plně vybaveny.

K efektivnímu využití nabídky květů patří také schopnost superorganismu včelstva nasměrovat podle vydatnosti snůšky v daném území správné množství létavek. Atraktivní vydatné zdroje by měly být navštěvovány hojně, méně vydatné by neměly být zcela ignorovány, ale mělo by tam létat menší množství pracovních sil. Vyčerpané zdroje by se neměly navštěvovat vůbec.

Dnes do Bělohradu

Dnes navštívíme základní organizaci ČSV v Lázních Bělohradě. Na ustavující schůzi, která se konala dne 22. září 1929, vznikl „Včelařský spolek pro Horní Novou Ves a okolí" s cílem zajistit podporu včelaření na území dnešního Bělohradu. Spolek tedy pracuje nepřetržitě více než 80 let, nyní pod hlavičkou základní organizace Českého svazu včelařů Lázně Bělohrad (ZO ČSV Lázně Bělohrad). V současné době má 40 členů a jednu právnickou osobu. Celkem obhospodařuje cca 450 včelstev.

Hlavními funkcionáři základní organizace jsou: předseda – Stanislav Stuchlík, místopředseda – Vlastimil Dlab, jednatel – Martin Kareš, pokladník – Stanislav Nálevka. Organizace působí v těchto obcích: Lázně Bělohrad, Brtev, Černín, Hřídelec, Choteč, Lány, Javoří, Svatojánský Újezd, Tetín a Uhlíře.
V průběhu roku je hlavní činnost členů zaměřena na péči o včelstva a ta na opylování stromů a rostlin v Bělohradě a okolí. Odhaduje se, že celková užitečnost včely je z 80 – 90 % v opylování rostlin. Včelaři, členové ZO, zajišťují nejen dobrou úrodu ovoce, ale i zdravou výživu obyvatel prodejem včelích produktů na akcích probíhajících v Bělohradě a okolí, například při Otvírání lázeňské sezony, pouti na Byšičkách, ale především prodejem medu tzv. přímo „ze dvora". Dalším včelím produktem, který je často požadován, je propolis a propolisová tinktura jako dezinfekční a především hojivý prostředek.

Zájem je i o svíčky z včelího vosku, které při hoření vydávají typickou a nezaměnitelnou vůni. O med a včelí produkty přímo od včelaře je u veřejnosti velký zájem. Možnosti nákupu těchto produktů jsou zveřejňovány ve spolkové vývěsní skříňce ZO ČSV umístěné proti lékárně.

V minulém roce jsme pořádali zájezd do VÚ včelařského v Dole u Libčic u Prahy, letos jsme navštívili výstavu NATURA VIVA v Lysé nad Labem.
ZO ČSV Lázně Bělohrad má vlastní specializovanou knihovnu, která slouží nejen včelařům, ale i veřejnosti. Zájemce o studium této literatury si ji může vypůjčit u knihovníka ZO Michala Tobiáše, bydliště Choteč č. 43, e-mail michaltobias1@seznam.cz, který požadovanou knihu rád zapůjčí.
Nejstarším včelařem v organizaci je Jaroslav Čeřovský z Lázní Bělohradu, kterému bude v příštím roce 90 let, přičemž stále pečuje o tři včelstva a zúčastňuje se členských schůzí. Naopak nejmladším včelařem je šestnáctiletý Jakub Zahrádka z Lánů, který chová osm včelstev.

Výnosy medu
Letošní výnos medu odhadujeme na 20 kg/včelstvo. Převládal med květový, ale byl i tmavý, medovicový. Přestože věkový průměr členů v naší organizaci je přes 60 let, většina našich včelařů má vedle včelaření další koníčky – zahrádku, ovocnářství, pěstují vinou révu, kaktusy, chovají holuby…
Včelaři organizovaní v ZO ČSV Lázně Bělohrad uvítají každého zájemce o přírodu a včelaření, vypomohou mu radou a v rámci možností i do začátku materiálně. Kontakty po případné zájemce:
Stanislav Stuchlík bytem: Za Mostem 430, Martin Kareš e-mail: kares28@seznam.cz, Vladimír Rak, e-mail: rakvlad @centrum.cz. Zveme veřejnost i na schůze ZO. Bližší informace lze čerpat rovněž ve spolkové skříňce, umístěné pod lékárnou u mostu v Lázních Bělohradě.

Co jste se z našeho představení nedozvěděli, to vám poví jubilejní ALMANACH, který jsme vydali u příležitosti pořádání včelařské výstavy v Raisově památníku. A víte, kdo jej ilustroval? Hádejte! Jméno vám dnes neprozradím. Ale v té době včelařil tento malíř v naší organizaci nejdéle, už od roku 1949. O včely dnes pečuje jeho vnučka. Nápověda: jeho jméno najdete v časopisu Podzvičinsko. Kdo nám pošle jméno tohoto malíře, dostane tuto publikaci zdarma. Jméno může poslat na e-mail, spolu s odpovědí na dnešní soutěžní otázku. A když ho neobjevíte, tak vám ho za týden, opět v úterním díle seriálu sami prozradíme.    Martin Kareš, jednatel ZO ČSV Lázně Bělohrad, o. s. 

Soutěž

Správné odpovědi na soutěž z minulého týdne: Trubci mají za úkol oplodnit mladou matku, zabezpečit tepelný režim uvnitř úlu. Odměnu za správnou odpověď dostane pí Květa Knapová z Nové Paky.

Pro tento týden máme pro čtenáře jednoduchou otázku: Jak se nazývá střední část těla včely? Odpověď zašlete do neděle 18. listopadu na e-mail: zokopidlno@vcelarstvi.cz, s uvedením svého jména a roku narození. Kdo odpoví první a správně, obdrží od včelařů medovou cenu, která je pro něj připravena v redakci Jičínského deníku.

Nápovědu k dnešní otázce najdete v PRACOVNÍM LISTU, na webové adrese: http://kopivcel.webnode.cz, v menu Včelařská soutěž. Oldřich Suchoradský

Další související díly seriálu naleznete ZDE: