V tomto smyslu je kontinuální jednotkou i včelstvo. „Věčná kolonie" je možná jen při neustálém nahrazování jejích členů. Každé čtyři týdny po dobu 12 měsíců se vyměňují dělnice, každých 3–5 roků matky. Trubci žijí jen krátce, 2–4 týdny, tj. podobně jako většina dělnic. Pokud vycházíme z počtu 50 000 včel v kolonii a z toho, že denně umírá asi jedno procento včel, tedy 500 jedinců, proběhne výměna celé kolonie asi v průběhu čtyř měsíců, matku nepočítaje.

Genetické vybavení kolonie se však začne měnit v okamžiku, kdy přebere odpovědnost za potomky nová matka. Tento krok je vstupem do plíživé „genetické smrti" kolonie existující v tomto okamžiku. Nové matky jsou ve svých vajíčkách a spermiích trubců, kteří je oplodnili, geneticky nově vybaveny.

To samé platí také pro jejich potomky, kteří v průběhu doby kolonii zaplní a nahradí všechny staré včely. Ke genetické změně včelstva dojde i v případě nouze, kdy v superorganizmu musí být dodatečně odchována nová matka z libovolné larvy. Tímto způsobem kolonie nahradí starou nefunkční matku matkou mladou, která při svém svatebním letu dostane do vínku novou „směs spermií" ke vzniku dělnic. Včelstvo žijící na stabilním místě, které pravidelně vyměňuje matku rojením, tak obměňuje svoji genetickou výbavu v ročním rytmu.

Nový prostor

Protože včelstva setrvávají stabilně na jednom místě a jsou potenciálně nesmrtelná, vzniká teoreticky problém, že po čase už není dostatečný prostor pro nově vznikající roje. K tomu však nedochází. Stavy včelstev regulují nemoci, paraziti, vyloupení a nedostatek potravy a vody nebo živelné katastrofy, např. požáry lesa, které včelstva vážně ohrožují a vedou ke konci potenciálně nekonečného řetězce velmi často. Tak se vytváří životní prostor pro nově příchozí.

Velkou pravděpodobnost na přežití nemají ani včelstva, která vznikla vyrojením. Zhruba každý druhý roj toto stěhovací dobrodružství nepřežije, zvláště pokud jsou roje slabé a navíc je postihne i nepříznivé počasí. Roje, které svoji první novou sezónu překonají dobře, mají velmi nadějné vyhlídky do budoucna.

Dnes navštívíme další základní organizaci, a to ČSV Jičín,o.s. Patří k těm největším organizacím včelařů v okrese Jičín, působí v územním pásu od východního úpatí hradu Trosky až po Češovské valy s obcí Češov.

Bezprostřední kontakt s členy v 25 obvodech je zajišťován včelařskými důvěrníky. Členská základna je složena výlučně z drobných chovatelů. Samotná organizace má více jak stoletou tradici a prošla svým vývojem až k dnešní velikosti, v níž se sdružuje 101 včelařů, kteří ošetřují cca 1056 včelstev.

V organizaci po léta úspěšně pracoval včelařský kroužek mládeže pod vedením přítele Jiřího Táborského. V současnosti má organizace patronát nad kroužkem při ZŠ na Veliši, který vede př. Josef Kysilka. Členem organizace je též šestnáctiletý Jarda Vích z Bukvice, úspěšný reprezentant ČR v Zlaté včele na soutěži v Rakousku.

V průběhu posledních dvaceti let došlo sice k určitému poklesu členské základny, ale stavy včelstev se drží přibližně na stejné úrovni, jak je výše uvedeno. Funkci předsedy vykonává Jan Jonáš, místopředsedou je Bohumil Zach, jednatelem Jan Sirůček, pokladní Lucie Sirůčková, zdravotní referent Josef Kysilka. V případě potřeby nás najdete každou první středu v měsíci od 14 do 15 hodin ve spolkové místnosti v Jičíně, Konecchlumského ulici čp. 513 (bývalý objekt autoopravny Tatry), případně vznést dotaz či žádost na emailovou adresu zocsvjicin@seznam.cz.

Jan Jonáš, předseda, Jan Sirůček, jednatel

Soutěž pro čtenáře

Správné odpovědi z minulého týdne: 1.Sameček včely se jmenuje trubec. 2. Matka se vylíhne z vajíčka za 16 dní. Vítěze zveřejníme příští týden.

Nová soutěž pro čtenáře je překvapením. Vyluštěte včelařskou TAJENKU a pošlete ji do neděle na e-mail: zokopidlno@vcelarstvi.cz.

Nápovědu k řešení a soutěžní tajenku najdete na webu: www.kopivcel.webnode.cz v menu VČELAŘSKÁ SOUTĚŽ.