Lidé, kteří se rozhodnou upravit svoji zahradu ke svému obrazu, budou mít tak život v tomto směru o něco jednodušší. Nemusí už čekat na verdikt správního řízení.

Podmínky
Stromy se kácejí v období vegetačního klidu, který začíná od 1. října a končí 31. března. Kácet v této době je i praktičtější, protože stromy jsou bez listů a tedy lehčí.

Přesto se musí řídit určitými pravidly. Svévolně kácet můžete na pozemku u bytového nebo rodinného domu v zastavěném území obce. Zahrada musí být oplocená a nepřístupná veřejnosti.


Podle Vladimíry Smolíkové z odboru ochrany životního prostředí Městského úřadu v Jičíně ale není pojem zahrada v zákoně jasně vysvětlen, což může být problém: „Je to pozemek, který je jako zahrada využíván nebo je to pozemek uvedený jako zahrada v katastru nemovitostí? Toto se musí přesně definovat, aby nevznikaly dohady."

V osadách stop
Majitelé pozemků v zahrádkářských osadách si však na kácení musí nechat zajít chuť, jelikož v tomto případě není splněna základní podmínka, a to že se jedná o zahradu rodinného domu. Kácení není umožněno ani v případě dřevin, nacházejících se ve významném krajinném místě nebo stromořadí.

Ptáme-li se na kácení památných stromů, odpovědí je, že je to možné pouze ve veřejném zájmu. Musí zde proběhnout správní řízení, kdy se posuzuje, proč má být strom odstraněn. Faktem je, že památný strom se kácí jen ve výjimečných případech, protože má většinou souvislost s nějakou historickou událostí. Kácení se provádí v období vegetačního klidu.

„Je třeba si uvědomit, že dřeviny poskytují vhodné prostředí pro hnízdění ptáků a jiných drobných živočichů, kteří v době vegetace hnízdí a vyvádějí mláďata. Platí všeobecná ochrana všech živočichů. Pro ptactvo je to i další ochrana hnízd. Proto je velmi potřebné, aby lidé zvážili období, kdy budou kácet," vysvětluje Vladimíra Smolíková.

Samotný úkon není nutné oznamovat, ale ústním sdělením starostovi obce nemůžete nic zkazit.

Za nepovolené pokácení dřeviny se fyzické osobě může udělit pokuta do výše deseti tisíc korun a v případě „zneškodnění" skupiny dřevin může být sankce až dvacet tisíc korun. U právnických osob a fyzických osob – podnikatelů se jedná o poměrně vyšší číslo, konkrétně o 1 milion korun.

Kontroly prý budou probíhat tam, kde se o dané činnosti úředník dozví. „Pokácení velkých dřevin nelze přehlédnout a při pochůzkách je snadné zjistit, kde strom chybí. Potom už stačí prověřit, zda dotyčný postupoval správně. Bohužel ani zaplacená pokuta listnáč nebo jehličnan na místo nevrátí. Je vhodné si před kácením uvědomit, že pořezání trvá několik minut, ale než strom naroste do viditelných rozměrů, tak uplyne mnoho let," doplňuje Smolíková.
Mimochodem také na závěr sděluje pozitivní zprávu, že o nedávných povodních nebyla poškozena příroda Jičínska. Nutné bude pouze pokácet některé břehové porosty v souvislosti s údržbami v korytech řek.

Názor veřejnosti
A co si o nové vyhlášce myslí občané? „Novelu o ochraně dřevin a povolování jejich kácení pochopitelně vítám. Majitel zahrady tak dostává do ruky větší pravomoc si vlastní zahradu přetvořit podle sebe a nezatěžovat přitom úřad. Z vlastní zkušenosti navíc vím, že někdy dřeviny mohou ohrožovat samotné stavení nebo i lidské životy. Proto je dobré nechat rozhodnutí o kácení na samotném vlastníkovi pozemku," říká Libor Matějka z Pardubic.

„Já osobně si myslím, že tato novela vyhlášky může být pro obyvatele jedině přínosná. Spíše bych ale apelovala, aby lidé nejdříve zvážili, zda je úprava zeleně opravdu nutná a pokud ano, tak aby byla dodržována správná bezpečnost při kácení", myslí si Irena Grohová z Liberce.

Ke článku jsou připojeny snímky z pouhého ořezu lipového stromořadí v Jičíně, které v současné době provádějí nejen pracovníci Technických služeb.