Když se osmadvacetiletý Leoš Kyša přistěhoval z Opavy do Prahy, narazil na problém. „Začal mě pobolívat zub, a tak jsem se musel vypravit k zubaři,“ říká. Všichni ho ale odmítali. „Říkali, že mají plno. Na pohotovost se mi nechtělo, protože bolest nebyla nijak intenzivní. Trvalo mi přesně rok, než jsem našel někoho, kdo měl volno,“ vypráví. Nakonec měl štěstí. Narazil na ukrajinského zubaře, který si v hlavním městě právě zakládal praxi.

Leoš není zdaleka sám. Se stejným problémem se především v Praze a Středních Čechách potýká řada lidí. Dokazuje to i skutečnost, že když Leoš po měsíci za svým novým zubařem poslal kamaráda, ten už neměl šanci. Čerstvá Ukrajincova ordinace pro přetíženost nepřijímala.

Chybí také praktičtí lékaři a pediatři

Podle České stomatologické komory (ČSK) přijímá pacienty pouhých 28 pražských dentistů z více než patnácti set. Deník zjistil, že pouze polovina praktických lékařů a dokonce jen třetina pediatrů v Praze bere nové pacienty. Není divu, na jednoho zubaře připadá v ČR v průměru 1700 pacientů. Vyplývá to z údajů, které tento týden zveřejnil Ústav zdravotnických informací a statistiky.

Nejhorší situace panuje ve Středočeském kraji. Na jednoho zubaře tu je až 2400 pacientů. „Čeští zubaři jsou přestárlí, 13 procent z nich je v důchodovém věku a noví přibývají jen pomalu. Fakulty jich ročně vyprodukují něco přes stovku,“ vysvětluje prezident ČSK Jiří Pekárek.
„Studium stomatologie stojí moc peněz, školy si můžou dovolit jen velmi omezený počet studentů. A začíná být málo i učitelů,“ dodává.

Mluvčí ministerstva zdravotnictví Tomáš Cikrt však slibuje zlepšení: „Ve spolupráci s ministerstvem školství jsme změnili zákon a studium stomatologie by mělo být mnohem lépe financováno než dosud. Rovněž by se měly zlepšit podmínky pro lékaře pracující v menších městech a obcích, odkud nyní často odcházejí,“ řekl Deníku. Jiří Pekárek to však vidí skepticky: „Změna sice pomůže praxím oboru zubní a obličejové chirurgie, ale praktických zubních lékařů se téměř nedotkne,“ uvedl.

Poplatky počty pacientů nesnížily

Problémy ale můžou nastat také při hledání praktického lékaře, dětského doktora, gynekologa i dalších specialistů. Nejvíce pacientek mají gynekologové v Pardubickém kraji – 5800, což o půl druhého tisíce převyšuje celorepublikový průměr. U praktických lékařů není číslo tak alarmující a dá se považovat za přiměřené. Na jednoho pediatra vychází něco málo přes 920 malých pacientů. Praktický lékař pro dospělé má v ČR v průměru kolem šestnácti set pacientů.

„Počty klientů na jednoho českého lékaře považuji za srovnatelné s evropskými čísly. Větším problémem je stále vysoká frekvence návštěv ordinací. Tomu mělo předejít zavedení regulačních poplatků, což se ale příliš nepovedlo, protože notorickým návštěvníkům popovídání s doktorem za těch třicet korun pořád stojí,“ míní předseda Sdružení praktických lékařů Václav Šmatlák.

Pomoci by podle Cikrta měly i zdravotní pojišťovny. „Chce to větší fantazii a aktivitu z jejich strany, i proto jim v novém zákonu chceme dát víc pravomocí,“ říká mluvčí ministerstva zdravotnictví.