Od 1. května propukala dílčí povstání v řadě moravských a českých měst.
Dne 3. května 1945 se v Jičíně roznesla zpráva, že se Lomnice, Nová Paka i Semily postavily na odpor okupantům. O den později, 4. května, se sjížděly německé posily do Turnova. V pět hodin ráno obsadilo německé vojsko z Jičína nedalekou Lomnici, kde bylo vyhlášeno stanné právo. Němci se v této době chovali velmi brutálně. V tento den byl vyhlášen poslední letecký poplach. V noci se někdo pokusil podpálit nacistický znak na jičínském náměstí, osmimetrovou dřevěnou konstrukci, na jejímž vrcholu byla umístěna německá orlice. Pokus se ale nezdařil. 5. květen přinesl zprávu o povstání v Praze. Jičínské náměstí bylo plné lidí.
I přes aktivitu německých hlídek byly zamazávány názvy německých firem, z radnice byla stržena deska s německým označením, jež kryla český název budovy. Na většině domů se objevily československé prapory, na Valdické bráně dokonce čtyři: československý, sovětský, americký a britský.
Protože ve městě byla ještě stále silná německá posádka, dohodli se představitelé RNV (Revoluční národní výbor) a starosta města JUDr. K. Klouček s posádkovým velitelem mjr. Anhaltem o základních pravidlech, aby bylo zabráněno zbytečnému krveprolití. Vyvěšeny mohly být pouze československé vlajky. Vojenské hlídky byly nadále ponechány a vojsko se stáhlo do kasáren s podmínkou, že bude ve městě klid a nebudou napadáni němečtí obyvatelé. Tento den také zazněla po mnoha letech československá státní hymna.
Již od 5. května se začali vracet zatčení z německých věznic a koncentračních táborů, ale i lidé nasazení na práci v Říši. Z druhé strany procházeli Jičínem poslední odzbrojení a zajatí vojáci německé armády i němečtí obyvatelé, kteří se dobrovolně vraceli do Německa. Tento den se ujal moci revoluční národní výbor. Jeho kompetence byly neurčité, jak po stránce věcné, tak územní. Již 7. 5. se utvořil místní národní výbor, jehož pravomoce se vztahovaly na území obce. Jeho předsedou se v Jičíně nakonec stal Josef Dvořák.
Druhá světová válka: globální vojenský konflikt, jehož se zúčastnila většina států světa a jenž se stal
s více než 60 miliony obětí dosud největším a nejvíc zničujícím válečným střetnutím v dějinách lidstva.
Obecně přijímaným datem začátku války v Evropě je 1. září 1939, kdy nacistické Německo napadlo Polsko.
II. světová válka trvala až do roku 1945. Finální bitva o Berlín začala 16. dubna. Po více než týdnu nelítostných bojů Sověti dokončili obklíčení Berlína a 30. dubna pronikli do centra města, načež Adolf Hitler spáchal v podzemním bunkru pod Říšským kancléřstvím sebevraždu. Zbývající obránci Berlína se 2. května vzdali Sovětům.
5. května zahájili Američané postup do Čech po ose Karlovy Vary – Plzeň – České Budějovice, přičemž už počátkem května vypuklo v českých zemích květnové povstání českého lidu. 5. května začalo Pražské povstání, které tři dny poté skončilo podpisem příměří. Následující den vstoupily do Prahy v rámci Pražské operace sovětské jednotky.
Posádkové velitelství v Jičíně zastávalo „vyčkávací taktiku". V prvních květnových dnech partyzánská skupina z Rovenska vylákala z bytu a unesla šéfa jičínského gestapa JUDr. Antona Lehnera. Odvezli ho do Rovenska, kde byl druhý den zastřelen.
Dne 7. května byly stále ještě v rukou Němců Nová Paka, Hořice a Jičín. O den později procházela těmito městy německá vojska a uprchlíci. V Jičíně bylo s místním německým vojenským velitelstvím dojednáno vydání zbraní a kapitulace.
Dne 8. května byl v Jičíně zřízen zvláštní úřad pro péči o zajatce a uprchlíky, který byl původně umístěn ve 2 místnostech gymnázia. Již 9. 5. bylo v gymnáziu tolik lidí, že nestačila ani celá budova. Mnoho jich bylo umístěno ve vokšickém dvoře. Druhý den byli tito lidé umístěni na hřišti SK pod Čeřovkou, které zcela zaplnili a byli hlídáni vojenským dohledem. Uprchlíci byli postupně odsunováni k německým hranicím. Když se ukázal nedostatek pracovních sil, byli naopak přidělováni na práci, zejména na venkov.
Během noci z 8. na 9. května měla vstoupit v platnost dohoda o bezpodmínečné kapitulaci německých vojsk. Po 9. květnu nastala již dlouho očekávaná doba klidu. V Jičíně se z 9. na 10. května strhla před budovou gymnázia přestřelka s autokolonou SS, která odmítla složit zbraně. Příslušníci SS se poté rozutekli po okolí, ale již následujícího dne byli umístěni v zajateckém táboře na Čeřovce. Dne 10. května jel z Jičína první vlak na Prahu.
Téhož dne. asi o šesté hodině odpolední vstoupily do Jičína první jednotky Rudé armády. Již od jedné hodiny odpolední se na náměstí shromažďovaly školní děti a dívky v národních krojích s malými československými a sovětskými vlajkami, aby přivítaly vítěznou armádu.
Před sokolovnou připravily ženy pohoštění pro Rudou armádu – plné koše koláčů, dortů, různého pečiva a nápojů. Tanky ruských vojáků byly většinou slavnostně ověnčené.
Do 16. května byla již zajištěna celá oblast. Dne 27. května předali zástupci okresu a města veliteli 229. Oderské divize standartu města Jičína.
Hana Fajstauerová