Soud službu zamítl i kvůli tomu, že byla bezplatná a podle jeho vyjádření za každou odvedenou práci náleží člověku odměna.

„Veřejná služba nebyla rozhodnutím soudu zrušena, pouze sankce za její neplnění. Klienti ji na základě svého dobrovolného rozhodnutí mohou nadále vykonávat. V regionu ji v současné době absolvuje do deseti uchazečů," vysvětluje Jiří Rada, ředitel kontaktního pracoviště Úřadu práce ČR. Starostové obcí, které této nabídky využívaly, jsou s rozhodnutím nespokojeni.

Například v Markvarticích v letošním roce přijala obec s 460 obyvateli nabídku úřadu práce a zaměstnávala v rámci veřejné služby muže a ženy z evidence nezaměstnaných.

Obec dostala k dispozici pět klientů, čtyři z nich budou pracovat nadále na smlouvu. „Je to pro nás výhodné. Máme na starosti devět vesnic, takže tyto lidi zařazujeme na úklid nebo natírání. S některými jsem spokojen, s některými je problém," podotýká starosta František Šolc.

Krok zpět?
„Když už byla bezplatná služba zavedena, tak bych ji určitě ponechal. Rozhodně to nebyl špatný krok. Vždyť tito lidé pobírají sociální dávky, tak proč by nemohli pracovat pro stát zdarma?" podivuje se nad verdiktem František Šolc.

„Zrušení povinnosti pracovat na veřejné službě mně vadí, protože ve Veselí je dosti velká nezaměstnanost a také sociálně vyloučená lokalita. Vše fungovalo ke spokojenosti občanů, městečko bylo vzorně uklizené a najednou je konec s tím, že se prý má údajně za práci platit. Přísloví „ bez práce nejsou koláče" už ale z ČSSD nikoho nezajímá," stěžuje si starosta Vysokého Veselí Luboš Holman.

Blbosti přetrvávají
„Musíme rozlišit, co jsou veřejně prospěšné práce a co veřejná služba. Lidé by měli nějakým způsobem vrátit státu to, že jim dává sociální dávky. Uvidíme, dobré věci se ruší rychle a některé blbosti přetrvávají," míní miletínský starosta Miroslav Nosek.

Veřejná služba

Úřad práce nyní nemůže vyřadit z evidence člověka, který odmítne veřejnou službu. Tu museli podle novely zákona o zaměstnanosti absolvovat všichni nezaměstnaní, zařazení v evidenci déle než dva měsíce. Pokud odmítli vykonávat veřejnou službu v rozsahu maximálně 20 hodin týdně, byli z evidence Úřadu práce vyškrtnuti. Znovu přihlásit se mohli nejdříve za šest měsíců. Půl roku neměli nárok na podporu a sami si museli hradit soc. a zdravotní pojištění.