„Máme několik podnětů od občanů, kteří si stěžují, že jejich pozemky jsou zamokřovány. Je to tím, že hladina rybníka může v různých ročních obdobích stoupat a rybník se pak rozlévá," vysvětluje místostarosta Jan Jiřička. Nájemci rybníka, rybáři, se ale brání. „U nás si nikdo nestěžoval a naopak, hladina rybníka byla vloni kvůli suchu pod normálem," krčí rameny nad zprávou Jaroslav Štieber z místní organizace rybářů. Podle něho mohlo dojít k zaplavení jedině v době, kdy se vypouštěl radimský rybník.

Město nyní nechalo vypracovat manipulační řád, který tu doposud nebyl, a bude upravovat podmínky využívání vodní plochy a udržování hladiny vody.

„Proti tomu nic nemáme, manipulační řád, který se týká vypouštění, zadržování a veškeré manipulace s vodou, má mít každý rybník. To tu doposud nebylo a nám bude určeno, kdy a jak rybník odpustit," reaguje Štieber.

Zpracování manipulačního řádu má podle našich informací stát několik desítek tisíc korun.

Město bude také jednat s vlastníky pozemků, které se nachází pod hladinou Dvoreckého rybníka. Několik pozemků je totiž ještě v soukromém vlastnictví a město Jičín má zájem o jejich odkoupení. Již z roku 2005 je totiž zpracována projektová dokumentace na revitalizaci rybníka, která by se měla realizovat.

REVITALIZACE

„Samozřejmě, když se revitalizuje rybník, tak na jednu stranu je to dobře, ale pochybuji, že by to bylo nutné. Město je ale majitelem převážné části pozemku pod rybníkem, může požádat o dotaci, ale jako nutný krok to rozhodně nevidím," říká svůj názor Jaroslav Štieber.

Revitalizace

V roce 2004 byl revitalizován rybník Hádek, náklady činily zhruba 10,5 milionu korun.
V roce 2005 byl revitalizován rybník Šibeňák, náklady činily asi 15,5 milionu korun.
Na obě akce se podařilo získat zhruba 80 % dotaci ze Státního fondu životního prostředí.
V roce 2006 – 2007 pak vznikl pod hrází rybníka suchý poldr, jako další protipovodňové opatření. Tato úprava stála 5 milionu a dotace byla ve výši 3,1 milionu z Ministerstva pro místní rozvoj. 

Dvorecký rybník slouží ke sportovnímu rybaření. Jediným nepříjemným faktorem, který rybáři vnímají, je eroze, kdy voda vymílá břehy, rybník se rozšiřuje a zanáší blátem.

„Jestli dojde k revitalizaci, tak z rybářského hlediska to pro nás bude velice náročné. Je tu hodně ryb i vodních živočichů a převážet je bude složité. No, uvidíme, ale revitalizace není podle mě aktuální," zdůrazňuje Štieber. Jednatel rybářů Václav Vik připouští, že dochází k zanášení přítoku rybníka. On by revitalizaci přivítal. „Pozemky ve směru od Dřevěnic jsou podmáčené dlouhodobě," vrací se ke stížnosti vlastníků pozemků.

HISTORIE

Václav Vik nám připomíná, že Dvorecký rybník vznikl už za vévody Valdštejna.

V době prusko – rakouské války v roce 1866, kdy se zde pohybovalo velké množství vojáků, došlo k protržení řady hrází rybníků, aby se vojáci měli čím zasytit. Jedním z nich byl i Dvorecký rybník, po jehož hrázi vedla kdysi kartuziánská cesta směrem na Hradec. Kartuziáni také jezdili do místního dvorce a k rybníku pro obživu. V padesátých letech dvacátého století se pak město spojilo s rybáři a ti vydláždili kamenem hráz, postavili nový požerák a rybník napustili. „První rok se Dvoreček naplnil jen z třetiny a tamější usedlíci tvrdili, že tam budeme nosit vodu v konvích. Za rok na to byl však rybník bohatě naplněn. Byl jsem ustanoven patronem tohoto revíru a kapr se tam vytřel s velkým úspěchem. Dvorce jsme rok po napuštění zahájili a potom tam byla rybařina. Ráj. Kapři brali na brambor jak vzteklí a bylo těžko nahodit do záběru druhý prut," vzpomíná Jiří Macháček, zakládající člen rybářského spolku, který má nyní 560 členů.

Podle Václava Vika došlo k dalšímu a také poslednímu vypuštění Dvorečáku v letech 1967 – 1968. Více info na www.mocrsjicin.cz