V době, kdy se začaly budovat další výrobny cikorie a začala vznikat konkurence, přišla Buvova továrna s další novinkou, která nesla název Buvova fíková káva. Do balíčků se ještě začaly přidávat obrázky s náměty pohádek a říkanek. Zásilky různých druhů „cikorky" putovaly i do Ameriky, o což se zasloužil přítel Františka Buvy František Korbel.
Smrt F. X. Buvy
Dne 1. ledna 1907 zemřel F. X. Buva (syn zakladatele Matěje Karla Buvy) a jeho manželka Barbora Buvová svolila, aby se továrna spojila s kolínskou cikoriárnou. Dále ale nesla název Kolínská akciová továrna na kávové náhražky, dříve firma Matěje Karla Buvy syn, založená v roce 1827 jako první tohoto druhu v Rakousku. 1. července 1912 kolínská firma podnik koupila. Ročně se vyrábělo přibližně asi 80 vagónů zboží, které bylo i nadále stále zasíláno do Ameriky.
Správcem se zde stal Josef Kaucký. Dne 2. prosince 1932 zemřela Barbora Buvová, pochována byla vedle manžela na hřbitově ve Vysokém Veselí.
Během 2. světové války byla budova přeměněna na sklad obilí, vysoký tovární komín byl zbořen. Objekt nad sklepy, kde byla původně malovýroba, byl po čase zcela zničena. Jako poslední se zachovala sušárna čekanky, později sušárna šípků, která byla následně začleněna do n. p. Kávoviny Pardubice. V silvestrovské noci na 1. ledna 1962 sušárna vyhořela. Poté přešla do majetku JZD a po čase došlo k její úplné demolici.
Petr Den, starší z vnuků Františka a Barbory Buvových, sepsal své vzpomínky na Vysoké Veselí a hlavně na prarodiče do knihy s názvem Radost ve Veselí. Kniha vyšla v roce 1960 a Petr Den zde babičku popisuje jako ženu nevelké postavy, oblečenou vždy v černých šatech, na hlavě s kokrhelem s mašlí zavázanou pod bradou, tedy tak, jak ji znala většina lidí z okolí. Jana Kořínková
