Zastupitelé schválili změnu územního plánu, která částečně upravila danou trasu přeložky silnic II/284 a II/501. O realizaci stavby, jejíž náklady se odhadují na 200 milionů korun a jejímž cílem je odklonit dopravu z centra, bojuje lázeňské město již několik let. Investorem výstavby vlastní přeložky je Správa a údržba silnic Královéhradeckého kraje, doprovodnou infrastrukturu (chodníky, veřejné osvětlení) zaplatí město.

Projektanti nyní dokončili dokumentaci pro územní řízení a je na radnici, aby zajistila výkup pozemků.

Jak Deník informoval starosta Pavel Šubr, kraj už schválil na tuto transakci uvolnění finančních prostředků ve výši 15 milionů korun. „Už jsme jednali s některými lidmi, konkrétně s majiteli dvou nemovitostí, z nichž jedna přijde k likvidaci a druhá bude neobyvatelná. Jedni jsou vstřícní, druzí se stále odvolávají na to, že záměr se nepodaří zrealizovat. Pro zahájení stavby je ale bezpodmínečně nutné, aby všichni majitelé parcely prodali.“

Starosta Pavel Šubr se obává, že problémy s výkupem určitě budou.

Proti stavbě se bouří i někteří občané Brtve, kteří budou mít zhoršený příjezd k samotným lázním, ale naopak se okamžitě napojí na přeložku ve směru na Miletín i Jičín. Brtvák Libor Suchý říká: „Možná, že patřím k menšině, ale s výstavbou přeložky jednoznačně souhlasím.“ Vzhledem k častým dotazům a různým mylným informacím radnice ve spolupráci se Správou a údržbou silnic Královéhradeckého kraje seznamuje občany se stavem příprav výstavby přeložky na informační tabuli města.

Informace o přeložce silnic II/284 a II/501

Rada a zastupitelstvo města Lázně Bělohrad se na svých posledních zasedáních zabývaly přeložkou silnic II/284 a II/501. Vzhledem k častým dotazům a různým mylným informacím na toto téma chceme ve spolupráci se Správou a údržbou silnic Královéhradeckého kraje, a.s. informovat občany města o stavu příprav výstavby přeložky formou odpovědí na nejčastější dotazy.

Kdo je investorem výstavby přeložky silnic?
Investorem výstavby vlastní přeložky je Správa a údržba silnic Královéhradeckého kraje, investorem doprovodné infrastruktury (chodníky, veřejné osvětlení, …) pak Město Lázně Bělohrad.

Jaké jsou předpokládané náklady na výstavbu přeložky? Nebylo by rozumnější využít tyto finanční prostředky na jinou investiční akci ve městě?
Náklady se pohybují kolem 200 milionů Kč. V případě získání územního rozhodnutí na tuto stavbu požádá Královéhradecký kraj o dotaci z Evropských fondů a převážná část nákladů bude hrazena z těchto prostředků. Jde o přísně účelovou dotaci, kterou lze v případě jejího získání využít pouze na stavbu této přeložky silnic.

Proč jste změnili název z obchvatu na přeložku?
V územním plánu města se vždy používalo označení „přeložka“, v různých diskusích, ale i v projektové dokumentaci se používalo označení „obchvat“. Pod obchvatem si kdekdo představoval obchvat dálničního typu. Proto se místo tohoto názvu, který se v našem městě používal i historicky, používá nyní striktně přeložka. Jde totiž o komunikaci intravilánového charakteru se zpomalovacími prvky (středové ostrůvky, kruhové objezdy, omezená rychlost, atd.).

Proč jste původně chtěli stavět pouze východní část přeložky kolem lázní a svést dopravu na náměstí a do centra města?
Zastupitelstvo a rada města na všech jednáních prosazovalo výstavbu celé přeložky od Kotykova rybníka přes Prostřední Novou Ves k napojení na miletínskou silnici u Bažantnice. Tak byla přeložka zapracována i do územního plánu města z roku 2002, pouze v textové části byla věta: „Teoreticky by bylo možno plánovanou přeložku rozdělit na dvě etapy, přičemž přednost by dostala východní část, aby byl odstraněn kontakt s areálem lázní.“ Projektová dokumentace byla dříve připravena na východní část přeložky, protože projektanti navrhli úpravu trasy v západní části přeložky, kde by podle územního plánu muselo dojít k výraznému zářezu přeložky do terénu. Proto proběhla změna územního plánu, při níž došlo k přimknutí trasy k městu a tím zároveň ke kolmějšímu křížení se železnicí podjezdem. Změna ÚP byla schválena letos v červnu a souběžně byla dokončena projektová dokumentace pro územní řízení na celou přeložku. O územní rozhodnutí, stavební povolení a o dotaci se bude žádat na celou stavbu přeložky, takže je zaručena výstavba celé přeložky. Nyní záleží jen na tom, zda budou souhlasit majitelé nemovitostí na trase přeložky s jejich odkupem.

S pokračováním přeložky směrem na Hořice nepočítáte?
Ve změně územního plánu, která byla schválena letos v červnu, je řešeno i pokračování přeložky směrem na Hořice. O výstavbě se ale zatím nejedná.

Nebude se přeložka dělat jen kvůli lázním?
Prvotní důvod pro výstavbu přeložky byla existence lázní v našem městě. S lázněmi jsou spojeny různé dokumenty (lázeňský zákon, lázeňský statut, …), které požadují, aby průjezdní doprava nevedla vnitřním lázeňským územím. Domníváme se ale, že situace je opačná – díky lázním chtějí různé instutuce řešit dopravu v našem městě. Je tak šance vyřešit dopravu nejen v Lázeňské ulici, ale i v ulici T. G. Masaryka či na náměstí K. V. Raise.

Občanské sdružení Bílý Hrad navrhovalo obchvat za Bažantnicí do Černína. Proč jste nevyužili tuto variantu, která vede neobydlenou krajinou?
Tato varianta neřeší průjezd městem. Kdo jede od Miletína na Hořice pojede přímo přes Dachova. A doprava od Miletína na Jičín či na Novou Paku by muselá vést nadále přes centrum města. Varianty přeložek posuzovalo v posledních 3 letech několik odborníků a došli k závěru, že varianta dle územního plánu města je optimální.

Přeložkou dojde k rozříznutí města na dvě části a odříznutí Horní a Prostřední Nové Vsi a Brtve od Bělohradu.
Podobně je město rozděleno i silnicemi na Jičín, Hořice, Novou Paku a Miletín. Přeložka naopak přinese občanům uvedených částí města výhody: Křížení přeložky se silnicí II/284 na Novou Paku bude kruhovým objezdem, což by měl být zpomalovací prvek v této části města. Občané Horní a Prostřední Nové Vsi budou mít výhodu, že při cestě na Jičín vyjedou přímo u Kotykova rybníka, při cestě na Miletín u Bažantnice a nebudou muset projíždět centrem města. Stejná (přes náměstí) pro ně zůstane trasa na Hořice. Občané Brtve se také po přeložce dostanou rychleji na Jičín i na Miletín, do Bělohradu a na Hořice pojedou přes Prostřední Novou Ves, což je pouze cca o 300 metrů delší než Lázeňskou ulici. Pro pěší a cyklisty bude na křížení přeložky se stávající silnicí na Brtev vybudován 2 metry široký středový ostrůvek (podobně jako v obci Lípa u Hradce Králové), který umožní bezpečný přechod přeložky. Pro brtevské děti by tak měla být cesta např. do školy bezpečnější než nyní, neboť Lázeňská ulice bude téměř bez dopravy.

Jaké další výhody a nevýhody přinese výstavba přeložky městu?
Výhodou bude především zklidnění centra města a lázeňského areálu. Dále se otevře pro výstavbu rodinných domů lokalita severně od Lázeňské (Tyršovy) ulice, kde dle stanoviska Ministerstva zdravotnictví bude v územním plánu města povolena výstavba až po vybudování přeložky. Jde o lokalitu, která se přímo nabízí pro další rozvoj města, stejně jako lokalita severně od ulice Karla Moora, kterou přeložka též zpřístupní. Kolem přeložky pak vznikne zóna určená pro drobnou výrobu a služby. Tím se zhodnotí pozemky, které dnes jsou součástí polí.

Nevýhodou je zásah do přírody mezi Bělohradem a Brtví, dále to, že 1 rodinný dům bude muset být zbořen, 1 bude neobyvatelný a u 2 se musí dle hlukové studie vybudovat protihluková opatření. Dojde též k demolici hasičské zbrojnice v Prostřední Nové Vsi. Na druhou stranu nejde až o tolik nemovitostí jako u přeložek v jiných městech.

Pro majitele nemovitostí je velice těžké prodat své domy či pozemky.
To plně chápeme a chceme jim nabídnout takové podmínky, aby získali nový dům v lokalitě, kterou si dle možností města vyberou. Je ale jasné, že citový vztah k domu, který si někdo sám postavil a dlouho v něm žil, tím bude narušen. Chtěli bychom ale na všechny majitele nemovitostí apelovat, aby s investory jednali a společně jsme se snažili najít řešení, které bude i pro ně zajímavé a zároveň přispěje k dalšímu rozvoji našeho města.

Co se stane, když se investorům nepodaří vykoupit pozemky?
V tomto případě investor nezíská územní rozhodnutí a tím nebude moci požádat o dotaci z Evropských fondů, z nichž je možné čerpat prostředky pouze do roku 2013. Z finančních prostředků Královéhradeckého kraje nebo Města Lázně Bělohrad je stavba přeložky v dalším období nereálná.

Ing. Pavel Šubr
starosta města Lázně Bělohrad

Vlastimil Dlab
předseda dopravního výboru Zastupitelstva Královéhradeckého kraje
a předseda představenstva Správy a údržby silnic KHK, a.s.